På norsk Lea go vejolaš ealáskahttit fas sámegiela guovllus gos lea measta jávkán? Maid ferte dahkat vai mánát šaddet doaibma guovttegiellagin? Dát lea gažaldagat maid Sámi giellaráđđi ovttas Sámedikkiin háliidii guorahallat go 2000:s almmuhii giellamovttiidahttinprošeavtta. Dál lea prošeaktaáigodat nohkan, ja prošeaktaraporta lea miellagiddevaš lohkamuš buohkaide geat háliidit nannet ja ealáškahttit sámegiela ja eará áitojuvvon gielaid.
1994:s fitnen Elgås, mii lea Engerdal suohkanis, Hedmárkku fylkkas. Doppe deiven dalá Elgå skuvlla rektora. Son muitalii ahte sin skuvlabiirres orrot Norgga lulimus lullisámit, muhto dan rádjái skuvllas ii lean leamaš sámegielfálaldat sidjiide. Dan sii áigo dalle rievdadit ja ledje juste mearridan plána, man namma lei "Elgå skole mot år 2000". Plána mielde áigo nannet báikkálaš oahpahusa buot ohppiide ja ee. fállat oahpahusa lullisámegielas. Čállen reportaša dan birra, mii prentejuvvui Min Áiggis 05.10.1994 (http://sveinlund.info/skole/elga.htm).
6 jagi maŋŋil lei juste Elgå skuvla mii oaččui ruđa Sámedikkis čađahit 5 jagáš giellamovttiidahttinprošeavtta. Eaktu dasa lei ahte muhtin dutki galggai čuovvut prošeavtta, ja dat šattai Jon Todal, gii Sámi allaskuvllas lea dutkan nuppigieloahpahusa bohtosiid. Guovvamánu almmuhuvvui su raporta, maid sáhttá diŋgot Sámi Instituhtas (Dieđut 1-2007). Raporta lea čállon dárogillii ja dan namma lea "Samisk språk i Svahken sijte".
Giellamovttiidahttinprošeakta álggii mánáidgárddis, nu ahte mánát galge oahppat dan mađe sámegiela ahte skuvllas besse lohkat sámegiela vuosttaš giellan ja oažžut oahpahusa eará fágáin sámegillii. Seammas galge sihke mánáidgárddis ja maŋŋil skuvllas leat ollu praktihkalaš doaimmat mii gulai sámekultuvrii ja boazodollui.
Elgå skuvlabiirres ii leat buoremus eavttut addit mánáide sámegielat birrasa. Skuvllas ledje eanet dážamánát go sámemánát, ja ledje beare unnán mánát sirdit daid guovtti mánáidgárdái ja guovtti luohkái. Muhto dán prošeavttas besse oktasaš mánáidgárddi ja skuvlla siskkobealde ráhkadit sámegielat birrasa, mas muhtin áigi ja muhtin sajit besse sámegielat oahppit ja oahpaheaddjit leat sierran.
Eaktu prošektii lei ahte lei ovttasbarggu skuvlla ja váhnemiid gaskkas. Todal lea ieš jearahallan buot váhnemiid prošeavtta álggos ja fas loahpas. Ii oktage váhnenbuolvvas máhte bures lullisámegiela, ja danin eai máhtán hukset sámegiel birrasa ruovttus. Danin fertejedje váldit maiddái ádjáid ja áhkuid mielde, geain eanemusat máhttet lullisámegiela, vaikko eai geavat dan nu dávjá.
Girji ovttastahttá dán prošeavtta konkrehta vásahusaid teoriijaide mo gádjut unnitlogugielaid ja mo ovddidit guovttegielatvuođa. Dat duođašta bures man muddui oahppit leat oahppan giela, dakko bokte ahte bájuhuvvojit lullisámegiel ságastallamiid ohppiid ja Sámedikki giellakonsuleantta gaskkas. Dušše sii geat ieža máhttet lullisámegiela ipmirdit visot, mii geat máhttet muhtin eará sámegiela sáhttit árvidit mas lea sáhka, muhto earát fas eai ipmir maidege. Dákkár girji lea dehálaš maiddái olggobealde lullisámi guovllu, ja danin livččii buorre jorgalit dan vai earát maid sáhttet čuovvut olles teavstta. Váillahan maiddái oahpaheddjiid jienaid raporttas.
Girji čájeha ahte giela ealáškahttin lea vejolaš, muhto dat gáibida ollu stuorit ressurssaid go dan maid norgga stáhta lea mieđihan addit dán rádjái. Nubbegiela oahppoplánaid ulbmil lea guhká leamaš ahte oahppit galget šaddat "doaibmi guovttegiellagin". Muhto dát ulbmil ii oro oba ge ollášuhtton. Prošeakta mii Svahke siiddas lea čađahuvvon čájeha vejolaš vuogi, muhto dán rádjái dat lea dušše okta prošeakta, mas leat leamaš ollu eambbo ressurssat go muđui skuvllas.
Go lea lohkan dan girji, de smiehtá: Mii dál viiddáseappot, besset go dát oahppit joatkit nu go leat álgán. Ja šaddá go stáhta addit dárbbašlaš ressurssaid dasa ahte eará sámi mánáidgárdemánát ja oahppit sáhttet oažžut sullasaš fálaldaga?
Svein Lund
Til startsida