Sámi fidnooahpahus lea leamaš dan rájes go “Statens heimeyrkesskole for samer” álggahuvvui badjel 50 jagi dás ovdal. Fidnooahpahus lea dál stuora oassi guktut sámi joatkkaskuvllaid doaimmas. Dat guoská 6 vuođđokursii, ja eanaš fágain lea maiddái joatkkakursat. Dát fálaldat lea addán máŋga čuođi sámi nuoraide vejolašvuođa váldit fidnooahpu ja seammas addán sámi servodaga iežas fágaolbmuid.
Sámedikki oahpahusossodaga čilgehusa, mii lea mearrádusa vuođđun, čujuhuvvo árvvoštallamii, maid Sámi Instituhta ja NIBR čađahii 2000, mo sámi joatkkaoahpahus doaibmá Ođastus 94 vuolde. Go ieš serven dan árvvoštallamii, ferten dál čájehit ahte Sámediggi lea válljen áibbas eará oainnu sámi fidnooahpahusa ektui.
Árvvoštallamis definerejuvvui sámi joatkkaoahpahusa nie: "Buot oahpahus sámi joatkkaskuvllain, oahpahus eará joatkkaskuvllain sámegielas, dárogiela sámi ohppiide, sámi fáttáin ja fágain, oahpahus oahppahalliide sámi fágain ja bágadallan ja eará bálvalusat dákkar ohppiide ja oahpahalliide."
Sámediggi lea iežas mearrádusas buktan ođđa definišuvnna:
"Joatkkaoahpahus sámi álbmoga várás definerejuvvo nugo:
- oahpahus sámi ohppiide sámgielas, sámegillii, dárogiella ohppiide geain lea sámegiella vuosttaš- dahje nuppi giellan, erenoamáš sámi fágain, sámi kulturvrras ja servodatoahpus ja áigeguovddilis oppalaš fágain sámi perspektiivvas, omd. historjá, servodatoahppa, geografiija, osku
- oahpahus oahpahalliide sámi fágain ja/dahje geain lea duogáš sámi joatkkaoahpahusas
- bagadallan ja bálvalusat sámi oahppiid/oahpahalliid váráš, čuovvulanbálvalusa, PP-bálvalusa ja oahpahuskántuvrra bokte"
Joatkkaoahpahus sámi álbmoga várás nappo ii šat siskkil buot oahpahusa sámi joatkkaskuvllain. Dat mii lea jávkán lea fidnofágat mat eai leat “erenoamáš sámi fágat”, mii dálá fálaldaga ektui mearkkáša vuođđokurssaid luonddudoallu, hápmen-, huksen-, biepmoávnnas-, dearvvašvuođa ja mekánalaš fagat, ja joatkkakurssaid dan njealje maŋimusa vuođul. Lea celkojuvvon ahte sáhttá leat sámi perspektiiva "áigeguovddilis oppalaš fágain". Dát mearkkaša ahte fidnofágat eai leat daid gaskkas main galgá leat sámi perspektiiva. Ii muitaluvvo mearrádusas ii ge áššebáhpariin manne lea čađahan dakkar stuora rievdadusa sámi joatkkaoahphusa definišuvnnas, ii ge ahte árvvoštallan čađahuvvui ollu govddat definišuvnna mielde. Ođastus 94 árvvoštallamis duođáštuvvui ahte iešguđetge fágasuorggis gávdno sihke sierra sámi máhttu ja erenoamáš dilit sámi servodagas. Dan vuođul evttohuvvui mo sáhttá nannet sámi perspektiivva, sihke oppalaš fágain ja fidnofágain. Dađe bahábut lea Sámediggi čájehan hui unnán beroštumi dan áššis.
Diibmá bođii stáhtas ođđa ođastusevttohus, man mielde dálá joatkkaskuvlla 13 vuođđokurssa sadjái galget boahtit 8 prográmma. Dát livččii buorre vejolašvuohta gáibidit ahte buot dain prográmmain galgá maiddái leat sámi oahppoplána, vai sáhttá oažžut sámi dearvvašvuođabargioahpahusa, sámi koahkkaoahpahusa jna. Namuhuvvon árvvoštallan lea čájehan ahte dat livččii vejolaš. Dalle oaččošii sámi fágabargiid geain SIHKE lea fágalaš gealbbu JA sámi perspektiiva iežaset fágas. Manne Sámediggi ii hálit dan, lea ipmirmeahttun munnje.
Maid Sámediggi báicce háliida lea mearrádusas celkon nie: "Jus Kvalitehtalávdegotti evttohus mearriduvvo, ahte studieprográmmat bohtet otná lohkansurggiid sádjái, oaivvilda Sámediggi ahte joatkkaoahpus galgá álggahuvvot ovccát oahpahusprográmma, mii lea sierra sámi prográmma. Dát prográmma galgá sáhttit leat sihke fidnoráhkkanahtti ja addit studiespesialiserema alit oahppui."
Eará sániiguin galgá leat dušše fal okta prográmma mas lea sámi sisdoallu. Mo dát sáhttá addit fidnooahpahusa jus buot oahppit galget álgit seamma prográmmii? Fidnofágalaš oahpahus lea oahpahus mii lea vissis fágasuorggis ja fidnofágasuorggit geavahit dál sullii 2/3 buot diimmuin suorgefágaide. Ii sáhte leat oppalaš fidnoráhkkanahtti prográmma mii oahpaha sihke veahkedivššuid, duojáriid, mekanihkariid ja koahkaid oktanaga. Mii livččii dakkár oppalaš kurssa boađus? Oaččošii sámi nuoraid geain lea buorre oahppu sámegielas ja oppalaš kulturhistorjjás. Sii sáhttet gal oahppat veahá sámi ealáhusaid ja árbevieruid birra, ja vissásit hukset nana sámi identitehta. Muhto eai šatta fágaolbmot! Jus sámi nuorat eai oaččo vejolašvuođa oažžut fágaoahpu, de šaddet vuoittahallat bargomárkana gilvohallamis. Sáhttá dalle váidalit ahte sámi nuorat badjelgeahččojuvvojit, muhto duohtavuohta šaddá leat ahte sis ii leat gealbu.
Jus Sámedikki evttohus mearriduvvo, ja sámi joatkkaskuvllat dan maŋŋil háliidit ain fallat fidnooahpahusa, de dat fertejit fállat muhtin dain 8 našunála prográmmain. Muhto go dát suorggit Sámedikki mearrádusa mielde eai gula šat sámi joatkkaoahpahussii, de dain dieđusge ii galgga leat sámi sisdoallu. Fitnofágaoahpaheaddjit leat ráhčan addit sin fágaide sámi sisdoalu, vaikko dasa eai leat ožžon veahki oahppoplánain eai ge oahppogirjjiin. Dál sii ožžot čielga dieđu ahte sii leat bargan duššái, go Sámediggi lea mearridan ahte sin fágat eai gula šat sámi oahpahussii.
Sámedikki almmuhusa oahpponeavvoovdánahttima birra cealká ahte joatkkaoahpahusa várás galgá dušše ráhkaduvvot sámi oahpponeavvut fágain main lea sámi oahppoplánat. Dát mearkkaša sámegiella, dárogiella ja joatkkakurssat boazodoalus ja duojis. Fidnofágalaš vuođđokurssaoahppit eai galgga oažžut sámi oapponeavvuid eambbo go 4 diimmu vahkus.
Namahuvvon árvvoštallan lea čájehan ahte eanet fágain leat oahpheaddjit čoaggán dieđuid man vuođul sáhtášii ráhkaduvvot oahpponeavvut. Dál lea diehtu Sámedikkis čielggas: Ehpet dárbbaš ohcat ge, go din fága ii leat doarvái sámi. Ođastus 94 álggaheamis Oahpahusdepartemeanta beroškeahttá sámi joatkkaskuvllaid oaivviliid unnidii sámi sisdoalu, vai buot joatkkaoahppu Norggas galggai leat seammalágan. Danin leat joatkkaskuvllas hui unnán muddui sámi oahppoplánat. Dán geavaha dál Sámediggi ággan maiddái biehtalit dáid surggiid oahpponeavvuid, mat belohahkii sáhtášii buhtadit oahppoplánaid váillevaš sámi sisdoalu. Ođastus 94 árvvoštallan čájeha ahte máŋga fágaoahpaheaddji leat čoaggán dieđuid man vuođul sáhtášii ráhkadit oahpponeavvuid. Muhto dál sii leat ožžon čielga dieđu Sámedikkis: Ehpet dárbbaš ohcat ge.
Sámedikkis ii orru dál leame ipmárdus dasa ahte dárbbaša sierra máhtu joatkkaoahpu diliid birra, erenoamáš fitnofágain. Sámedikki mearrádus, mii mearkkaša eanaš sámi fidnooahpahusa heittiheapmi, orru leame dan diehttemeahttunvuođa surgadis boađus.
Svein Lund, Guovdageaidnu