Árbevierus fidnomáhttui

Sámi máhttu fidnofágain

Frå tradisjon til yrkeskunnskap - Samisk kunnskap i yrkesfag

Fidnopedagogihka váldofágabargu
Svein Lund
Høgskolen i Akershus, 2001

6. Oahppoplánat sámi oahpus

Olbmot, geat leat čadnon sámi ohppui, dábálaččat sávvet ahte sámi oahppu oažžu stuorat saji skuvllas. Muhto sii eai leat ovtta oaivvilis man muddui lea dárbbašlaš rievdadit oahppoplánaid. Mu ipmárdus lea ahte oahppoplánastruktuvra dás lea hui mearrideaddji, ja danin áiggun cealkit juoidá oahppoplánaid doaimmaid birra, oppalaččat ja erenoamážit sámi oahpus.
Jus veardida oahppoplánaid iešguđetge skuvlašlájain, riikkain ja áigodagain, gávdná ahte leat máŋga vuogi mo sáhttá ráhkadit oahppoplánaid. Oahppoplánaid struktuvra ja ovdánahttinproseassa šaddá buorre muddui stivret oahpu maid oahppit ožžot, sihke hámi ja sisdoalu dáfus. Dán kapihtalis áiggun deattuhit oahppoplánaid struktuvrralaš beliid ja jearrat: Mo váikkuhit oahppoplánastruktuvrrat sámi joatkkaoahpu eavttuid?

Vaikko sámi joatkkaskuvllaid ulbmil lea addit oahpu mas lea sámegiella ja sámi kultuvrra vuođđun, lea dálá oahppu eanaš fágain riikkadássásaš našuvnnalaš oahppoplánaid mielde ja eanaš seamma oahpponeavvuid mielde mat geavahuvvojit muđuid Norgga joatkkaskuvllain. Skuvllat ja earát leat gáibidan ahte joatkkaskuvllas galgá leat sámi oahppoplánat, nugo vuođđoskuvllas leat. Muhto dán rájes sii eai leat nagodan oažžut Stuoradikki ii ge oahpahusministariid gieđahallat dan gažaldaga. Eai ge leat sámi joatkkaskuvllat eai ge eará sámi skuvlaorgánat vel konkretiseren mii dákkár oahppoplánaid sisdoallu berre leat.
Sámi oahppoplánat leat gieđahallon sámi joatkkaoahppu árvvoštallamis, Ođastus 94 hárrái. Okta árvvoštallama konklušuvnnain lea ahte KUF berre rahpat vejolašvuođa álggahit sámi oahppoplánaid go Sámediggi háliida dan. Evttohuvvo ahte Sámediggi berre nammadit joavkkuid mat árvvoštallet dárbbu álggahit sámi oahppoplánaid, metodalaš bagadusaid ja sámi fáttáid našuvnnalaš oahppoplánaide. Fágaid gaskkas, gos dát sáhttá leat áigeguovdil, leat mekánalaš fágat, huksenfágat, hotealla- ja biebmoávnnasfágat ja dearvvašvuođa- ja sosialfágat. Dáin fágain dát bargu ii leat ollen guhkás. Danin berre guorahallat buriid ja baháid vásahusaid fágain main lea eanet sámi sisdoallu dál. áiggun danin geahčadit mo dilli lea vuođđoskuvllas, joatkkaskuvlla oppalaš fágain, ja sámi fidnofágain; boazodoallu ja duodji.

6.1. Oahppoplánaprinsihpat

6.1.1. Oahppoplánaid doaibma

Oahppoplánat stivrejit buorre muddui beaivválaš barggu skuvllas. Dat leat váldoreferansa go oahpaheaddjit plánejit maid fáttáid sii galget gieđahallat diimmuin. Oahppoplánat váikkuhit maiddái bargovugiide, muhtin lágán oahppoplánat stivrejit bargovugiid eambbo go earálágán plánat. Oahppoplánat stivrejit oahppogirječálliid barggu, dat stivrejit sin geat ráhkadit geahččalemiid, eksameniid ja fágágeahččalemiid, ja dat stivrejit ohppiid lohkama ja oahppama. Jus sámi oahppit galget oažžut oahpu, man vuođđu lea sámi kultuvra, giella ja historjá, lea ea. ea. oahppoplánaid duohken. Huksen dás Bjørg Brantzæg Gundem ala, gii girjjis Læreplanpraksis og læreplanteori cealká: "Go guoská oahppoplánaid speadjalasti rolla, lea nu ahte oahppoplánat álo šaddet leat speadjalgovva das mii servodat oaidná árvvosažžan, ávkkálažžan, sávahahttin ja vuogasin ja maid skuvla danin galgá leat mielde ovddidit. Dát guoská sihke oainnuide, gálggaide ja máhttui. Guovddáš dán oktavuođas lea danin makkár ipmárdusat mat vuitet oahppoplánas go guoská oidnui liktodusa, máhtu, oahppama ja oahpaheami ja vel olmmoš- ja servodatoainnu hárrái." Jus sirdá dán sámi oahppui, šaddá dat maid oahppoplánat celket, ja erenoamážit dat maid dat eai cealkke, muitalit sámi ohppiide ja sin oahpaheddjiide maid servodat oaidná "árvvosažžan, ávkkálažžan, sávahahttin ja vuogasin".
* Celket go oahppoplánat ahte sámi máhttu lea árvvosaš, ahte lea sávahahtti máhttit sámegiela, ahte lea ávkkálaš máhttit birget luonddus árbevirolaš sámi vuogi mielde?
* Dahje celket go oahppoplánat ahte dát lea juoga negatiiva, juoga unnitárvvosaš, juoga áigahaš mas ii leat árvu ođđaáigasaš servodagas?
* Dahje eai go oahppoplánat cealkke máidege, dego sámit, sin máhttu ja kultuvra ii gávdnoše Norggas?

Oahppoplánat sáhttet leat mielde ráhkadit miellaguottuid sámi ohppiid gaskkas, sihke álcceseaset ja stuoraservodahkii, ja dat sáhttet leat mielde ráhkadit dahje rievdadit daid ohppiid guottuid sámi kultuvrii, geat gullet eanetlohkoálbmogii dahje eará unnitloguide. Prográmma cealkámuš mii lea addon konvenšuvnna hámis, láhkaparagráfan dahje oppalaš oahppoplánan šaddet hui unnán muddui rievdadit oahpu maid oahppit ožžot, jus dát ii leat konkretiserejuvvon iesguđetge fága oahppoplánas.

6.1.2. Oahppoplánašlájat

Ođastusaiguin 94 ja 97 leat ulbmilstivrejuvvon oahppoplánat čáđahuvvon olles Norgga skuvlavuogádagas. Buot joatkkaskuvlla oahppoplánat leat ráhkaduvvon ovtta málle mielde, "Retningslinjer for utarbeiding av læreplaner for videregående opplæring". Nu guhká go dát njuolggadusat leat fámus, fertejit velá vejolaš sámi oahppoplánat ráhkkaduvvojit dán málle mielde. Dát boahtá čielgasit ovdan ođđa sámi kulturmáhtu oahppoplánas.
Norgga vuođđoskuvllas lea máŋgalogi jagi leamaš riikkádássásaš oahppoplánat. Dát leat ráhkaduvvon molsašuhtti prinsihpaid mielde ja ovddit plánat leat gohččoduvvon normalplána ja minstarplána . Erenoamážit 1987 minstarplána (M-87) mielde lei báikkálaš oahppoplánat guovddáš prinsihppa. Báikkálaš oahppoplánat eai galgan boahtit guovddáš oahppoplánaid sadjái, muhto dasa lassin. Eaktu lei dieđusge ahte guovddáš oahppoplánat eai sisttisdoallan nu ollu ahte eai addán saji báikkálaš heiveheapmái.
Joatkkaoahpu várás ii leat, nu guhkás go mun oainnán, goassege ovdal Ođastusa 94 mearriduvvon makkárge oktasaš prinsihpa, maid buot oahppoplánat fertejit čuovvut. Sáhttá aŋkke dadjat ahte váldolinnjá lei ahte oahppoplánain lei fáddálistu man mielde oahpaheaddjit galge oahpahit. Joatkkaskuvllas ii ovddiduvvon báikkálaš oahppoplánabargu nugo vuođđoskuvllas.
Ulbmilstivrenprinsihppa čađahuvvui olles skuvlavuogádagas árvvoštalakeahttá ovddit oahppoplánaprinsihpaid, gávnnahan dihtii mat ledje dáid prinsihpaid buorit ja heajus bealit. Okta riikkádássásaš Ođastus 94 árvvoštallama stuorimus geanuhis bealit lei ahte ii árvvoštallan oahppoplánaprinsihpaid. Lea stuora dárbu digaštallat molssaektosaš oahppoplánaprinsihpaid birra. Dát guoská sihke vuođđoskuvlii ja joatkkaoahppui oppalaččat, ja erenoamážit fidnofágaide. Ovdalis geahččaluvvon oahppoplánaprinsihpaid lassin, lea fidnooahpu várás dál ovdánáhttimis modealla, nu gohččoduvvon fidnovuođđoduvvon (yrkessentrerte) oahppoplánat, mii mu mielas lea hui áigeguovdilis sihke dáža ja sámi fidnooahpu várás.
Oktasaččat fidnovuođđoduvvon ja sámi oahppoplánaide lea ahte dát eambbo go dálá našuvnnalaš ulbmilstivrejuvvon oahppoplánat váldet bargoeallima olggobealde skuvlla vuođđun. Muhto fidnovuođđoduvvon oahppoplána ii leat iešalddis dáhkádus dasa ahte oahppu vuhtiiváldá báikkálaš ja/dahje sámi diliid. Jus dákkár oahppoplána vuođđun lea fidnodoaimmaid iskadeapmi mii lea dahkkon omd. Stavangeris dahje Oslos, sáhttá maiddái dakkár plána leat guhkin eret duohta eallimis ja badjelgeahčči sámi birrasa ektui. Fidnovuođđoduvvon oahppoplána ii dáhkit ahte kultuvrralaš sirdin ja identitehtaovdáneapmi váldo vuhtii sámi oahpus. Fidnofágalaš oahppoplánaid vuođđu ii berre leat dušše analysa dála fidnoeallimis. Ferte váldit vuhtii sihke fidnoeallin mii lea leamaš, mii lea ja mii sáhttá šaddat dan áiggis goas dát oahppit šaddet bargat. Seammás ferte oahppoplánat deattuhit ahte fidnooahppu galgá čadnojuvvot báikkálaš bargoeallimii.

6.1.3. Sámi fáttát, oahppoplánat ja metodalaš bagadusat

Lea almmolaš ovddasvástádus lágiidit oahpu mas lea sámi sisdoallu. Ođastus 94 árvvoštallamis bohte ovdan golbma vejolaš vuogi maiguin sáhttá sihkkarastit sámi sisdoalu; sámi fáttát našuvnnalaš oahppoplánain, sierra sámi oahppoplánat ja sámi metodalaš bagadusat našuvnnalaš oahppoplánaide. Buot dát vuogit sáhttet leat buorit, muhto ferte leat oktavuohta vuogi ja ulbmiljoavkku gaskkas. Oahppoláhká cealká ahte buot oahppit galget oaččut " oahpaheami sámi álbmoga ja dan kultuvrra, giela, historjjá ja servodateallima birra sierranasfága oktavuođain.". Dat mearkkáša ahte buot oahppit miehtá riikka galget oažžut muhtin oahpu sámi diliid birra, mii dábálaččat šaddá moadde proseantta dahje promilla oahpus. Sihkarastin dihtii dán minimuma, ferte leat nu gohččoduvvon sámi fáttát dahje sámi stoalpput buot našuvnnalaš oahppoplánain. Sámi fáttáid váldoulbmiljoavku lea nappo ii-sámi oahppit.
Sámi ohppiide ja eará ohppiide sámi guovllus ja sámi birrasiin, galgá sámi kultuvra buorre muddui leat oahpu vuođđun, nugo maiddái oahpoláhka ja oppalaš oahppoplána cealká. Sáhttá go dahkat dan našuvnnalaš oahppoplána siskobealde? Dán gažaldahkii ii sáhte vástidit dušše fal ahte sáhttá ii ge ahte ii sáhte. Jus našuvnnalaš oahppoplánat leat hui oppalaččat ja eaktuda ollu báikkálaš / regiuvnnalaš heiveheami, sáhttá leat vejolaš báikkálaččat oažžut sámi sisdoalu sisa oahpaheapmái. Ságastallen oktii olbmain gii bargá sámi oahpahusain Suoma Sámi leana "fylkaskuvlakántuvrras". Son válddii guokte girji olggos girjehilddus ja veardidii daid; Norgga ja Suoma vuođđoskuvlla oahppoplánat. Norgga plána lei unnimusat 5 geardde stuorit go Suoma plána. De son logai: "Danin dii Norgga bealde dárbbašehpet sierra sámi oahppoplánaid, muhto mii eat dárbbaš." Norggas leat eanaš oahppoplánain, sihke vuođđoskuvllas ja joatkkaskuvllas, nu detaljerejuvvon ulbmilat ja váldočuoggat ahte lea hui unnán sadji dasa mii ii leat čállon oahppoplánii.
Sámi oahppoplánaid sáhttá árvvoštallat guovtti perspektiivvas, oahpaheaddji- ja oahppiperspektiivvas. Ođastus 94 árvvoštallamis jearaimet sámi joatkkaskuvllaid oahpaheddjiin lea go sin fágain dárbu lágiidit sámi oahppoplánaid. Muhtimat vástidedje ahte dárbbašuvvojit sámi oahppoplánat. Earát lohke ahte ii leat dárbu, danin go sii nagodedje addit oahpaheami sámi perspektiivva, vaikko ledje našuvnnalaš oahppoplánat mat ii cealkán maidege, dahje celke hui unnán sámi diliid birra. Eahpitkeahttá leat máŋga oahpaheaddji geat leat dahkan hui ollu dan ovddas ahte sámi oahppu duođaid galgá šaddat sámi oahppu. Muhto áiggun jearrat eat go mii berre maiddái oaidnit sámi oahpu ohppiid vuoigatvuohtan, ii fal dušše oahpaheddjiid vejolašvuohtan. Buot oahppit eai leat nu lihkolaččat ahte sis lea juohke fágas oahpaheaddji geas lea dakkár vallji máhtus, árjjas ja áiggis, mii dárbbašuvvo jus galgá ráhkadit sámi oahpu nášuvnnalaš oahppoplána vuođul. Dávjá oahpaheaddji váilojit gealbbu ja muhtumin dađe bahábut maiddái movtta addit oahpaheami sámi sisdoalu. Dalle lea otná dilis dárbbašlaš ahte lea oahppoplána mas lea njuolggadusstáhtus, sihkkarastin dihtii ahte sámi sisdoallu šaddá mielde. Go juoga lea čállon oahppoplánii, sáhtet skuvllat ja oahpaheaddjit, lagain gieđas, gáibidit sihke dárbbašlaš skuvlema oahpaheddjiide ja bušeahta čađahit oahpaheami oahppoplána mielde. Dán vuođul mun oaivvildan ahte váldovuogit sihkkarastit sámi sisdoalu skuvlas fertejit leat sámi fáttát našuvnnalaš oahppoplánain, ja sierra sámi oahppoplánat eanaš fágain. Dát ii sáhte okto dáhkidit buorre čilgehusa sámi diliid birra buot riikka ohppiide, ii ge buorre sámi oahpu sámi ohppiide, muhto dat sáhttá dagahit ahte šaddá ollu álkit ollášuhttit dan ulbmila.
Na ba metodalaš bagadusat? Sáhttá go dat leat čoavddus? Moadde oahpaheaddji celke Ođastus 94 árvvoštallamis ahte jus sii oaččošedje sámi metodalaš bagadusa, de han birgešedje našuvnnalaš oahppoplánain. Aisttán KUF lea metodalaš bagadus Ođastus 94 mielde "oahppoplána jumeš" . Sámi oahpu várás lea dušše ráhkaduvvon ovtta metodalaš bagadus. Dát guoská sihke sámegielfágii ja dárogielfágii, ohppiide geain lea sámegiella. Jus galgá ráhkaduvvot eanet metodalaš bagadusat sámi oahpu várás, dat sáhttá juogo leat sierra sámi oahppoplána "jumežin", dahje parallealla metodalaš bagadusat ovtta ja seamma našuvnnalaš oahppoplána várás. Ođastus 94 árvvoštallamis lei nubbi molsaeaktu mii lei sáhka. Dalle ii šattaše "oahppoplána jumeš", muhto baicce vielljabealli. Muhtumin dákkár metodalaš bagadus sáhtášii leat buorre veahki. Dát guoská oahppoplánaide mat leat hui oppalaččat, ja mat buorre muddui eaktudit báikkálaš heiveheami, ja gos oahpaheaddjit dása lassin lea sihke mokta ja gealbu addit sámi oahpu. Ovdamearka lea luonddudoalu vuođđokurssa suorgefágat. Váldonjuolggadussan oaivvildan dattege ahte oahppoplánat leat nu guovddážis ahte metodalaš bagadusat eai ge eará veahkeneavvut sáhttet sihkkarastit ahte sámi dilit ožžot vuoiggalaš saji oahppus. Eará ášši lea ahte fágain gos ráhkaduvvo sierra sámi oahppoplánaid, šaddet oahpaheddjiin leat unnimusat seamma stuora dárbu oažžut sierra metodalaš bagadusaid dáidda, go našuvnnalaš plánaide, dan dihtii go sámi oahpu várás lea ollu unnit oahppogirjjit ja eará veahkkeneavvut.
Sámi oappoplánat sáhttet leat vejolašvuohta ovdánahttit molsaeavttuid maiddái eará áššiin go dat mat leat erenoamáš sámi. Jus guovddáš skuvlaeiseválddit eai bija beare gáržžes rámmaid dákkár oahppoplánaide, dát sáhttet geavahuvvot ovdánahttit fágalaš ja pedagogalaš molsaeavttuid, mat maiddái sáhttet sirdášuvvot eará ohppui. Go otná oahppoplánat doibmet hehttehussan, mat eastadit fágalaš ja pedagogalaš ovdánahtiima, sáhttet sámi oahppoplánat leat mielde luvvet dan baggehusa.
Šattašii váttis beassat ráhkadit sámi oahppoplánaid áibbas eará prinsihpaid mielde go dát mat muđuid leat anus joatkkaoahpus. Ferte gal heivehit hámi, muhto mu evttohusaid sámi oahppoplánaid birra galggašii leat vejolaš čađahit beroškeahttá leat go oahppoplánat ulbmilstivrejuvvon, fáddávuođđoduvvon dahje fidnovuođđoduvvon.
Dán prinsihpalaš digástallama maŋŋil áiggun geahčadit makkár vásahusat leat dahkkon sámi oahppoplánaiguin, doppe gos dákkár leat leamaš muhtin áiggi, nammalassii vuođđoskuvllas.

6.2. Sámi oahppoplánat vuođđoskuvllas

Sámi skuvllaovdánahttimis vuođđoskuvllas lea leamaš alimus prioritehta, sihke eiseválddiid bealis ja sámi orgánaid bealis, nugo Sámedikkis ja Sámi oahpahusráđis. Danin lea ollu maid sámi joatkkaskuvllat sáhttet oahppat das mii lea dáhpáhuvván vuođđoskuvllas. Áiggun geahččalit gávnnahit lea go historjjálaš, pedagogalaš, ekonomalaš dahje politihkalaš sivat dasa ahte lea nu stuora erohus vuođđoskuvlla ja joatkkaskuvlla gaskkas.

6.2.1. Minstarplána M-74 rájes M-87 rádjái

Álbmotskuvlalága mielde, mii mearriduvvui jagis 1959, šaddai fas lobi, measta čuođi jagi dáruiduhttima maŋŋil, oahpahit sámegillii. 1967:is álggahuvvui álgooahppu sámegillii ja sámegielas moadde suohkanis Finnmárkkus. Vaikko eiseválddit dál ledje rievdádišgoahtán skuvlapolitihka sámiid hárrái, sámit vájálduvvojedje ollislaččat normalplánaevttohusas mii bođii 1970:is. Nugo maŋgii maŋŋilis fertejedje sámi organisašuvnnat ja oahpaheaddjit muituhit eiseválddiid ahte sámi gávdnojit, nu ahte sámegiella ja sámi oahppit bohte mielde 1974 minstarplánii (M74). Dan ovdasánis dát lea celkon ná: "Sávaldagaid mielde, mat leat boahtán ovdan Stuoradikkis ja eará sajiin, leat dieđut sámi kultuvrra ja historjjá birra nannejuvvon olles plánas." Minstarplánas lei plána sámegieloahpu várás, ja álgokapihtalis skuvlaservodaga birra lea bihttá "Giellaseaguhusguovlluid skuvlla" birra. Sámegiela lea deattuhuvvon vuolit klássain ja dárogiella alit klássain . Fágaplánain leat sámi áššit mielde guovtti láhkai: Plána addá ráđiid mo heivehit oahpu "giellaseaguhusguovlluide" omd. fágas "heimstadlære". Seammás leat sámi dilit namuhuvvon muhtin sajiin oktasašpensuma fáttáid gaskkas, omd. fágain geografiijas, historjjás ja servodatdieđus. Dás orru leame sullii seamma ollu sámi fáttát go dat mii lea Ođastus 97 našuvnnalaš oahppoplána mielde. Musihkkafágas lei listu: "sámi lávllagat ja lávllagat mat leat jorgaluvvon sámegillii". Hábmenfágas lei listu mii čájehii "hápmendisipliinnat main lea ovddiduvvon sierra sámi árbevierru". 8. ja 9. klássa válljenfágaid gaskkas lei okta fága mas lei sámi sisdoallu; boazodoallomáhttu.
1987 minstarplánas earuha vuosttaš háve sierra sámi oahppoplánaid. 1989:s bođii minstarplána 2. oassi, mas lea sámi oahppoplána 7 fágii. Dát lei dehálaš ovdaneapmi sidjiide geat ožžo oahpaheami dáid plánaid mielde. Oahppoplánat dagahedje maiddái ahte ferte ráhkaduvvot oahpponeavvuid dáid oahppoplánaid mielde, vaikko dat ii álo čađahuvvon.

6.2.2. Ođastus 97

Ođastus 97:in leat šaddan ođđa, ulbmilstivrejuvvon oahppoplánat buot fágain. «Prinsipper og retningslinjer for den 10-årige grunnskolens oppbygging, organisering og innhold» lea ođastusa deháleamus dokumeanta. Dán gulaskuddanevttohusas lea namuhuvvon ođastusa deháleamos váldosárggosiid gaskkas ahte oktasaš oahppoávdnasat deattuhuvvo eambbo go ovdal. Oktasašvuohta ja oktasašskuvla lea olles dokumeantta dovdomearka. Dát guoská maiddái bihtážii sámegiella ja sámi kultuvrra birra: "Oktasaš našuvnnalaš oahppoávdnasat sihkkarastet ahte oahppit geain lea sámegiella vuosttaš giellan maŋŋil ollášuvvon vuođđoskuvlla lea gealbu dásseárvvosaš ohppiiguin geain lea dárogiella vuosttášgiellan ." Oahpahusdepartemeantta jurddašanvuogi mielde lea ollen dásseárvui go sámegielat ja dárogielat norggalaččain lea okta ja seamma našuvnnalaš oahppoávdnasat. Dalle go oahppoplánabargu álggahuvvui, ii álggahuvvon danin bargu sámi oahppoplánaiguin, erret sámegiella vuosttaš ja nubbi giellan, ja dárogiella nubbin giellan sámi ohppiide.

Vuođđoskuvlla sámi oahppoplánat leat dehálaččat go dat mearkkašit ahte stáhta lea dohkkehan sámiid vuoigatvuođa iežas oahpamii.

KUF dohkkeha muhtin muddui sámi kultuvrra skuvllas, muhto geahččala seammás ráddjet dan. Gulaskuddanevttohusas celket vuos: "Sámegiella ja sámi kultuvra lea oassi dán oktasaš árbbis, maid lea Norgga ja Davviriikkaid erenoamáš ovddasvástádus suodjalit. Dát arbi ferte oažžut saji viidáset ovdaneapmái skuvllain main leat sámi oahppit." Muhto maŋŋilis seamma dokumeanttas boahtá ovdan ahte dát ii guoskka buot sámi ohppiide: "Sámi hálddašanguovllus ja sámi skuvllain galget oahppit deaivat ávdnasiid ja bargovugiid mat addet čieŋuheami sámegielas ja sámi kultuvrras." Sámediggi láittii dan skábmamánus 1994 ja celkkii ahte jus Norgga galgá ollášuhttit ILO-konvenšuvnna álgoálbmogiid birra, de lea eaktu ahte šaddet sierrá sámi oahppoplánat, ja ahte Sámediggi oažžu váldi mearridit dáid.
Sámi oahpahusráđi ja Sámedikki gáibádusat dagahedje, ovttas stáhtaráđđimolsumiin 1995 čavčča , ahte aŋkke šadde sierrá sámi oahppoplánat. Sámi oahppoplánat earuhit našuvnnalaš plánain fágain: dárogiella, eŋgelasgiella, servodatfága, luonddu- ja birasfága, risttalašvuohta, duodji / dáidá ja giehtabargu, musihkka ja ruovttudoallu. Dása lassin leat sámegielplánat golmma dásis.
Muhto vaikko KUF lei dohkkehan sierra sámi oahppoplánaid, dát galge ráhkaduvvot našuvnnalaš rámma siste, "Prinsipp og retningslinjer for opplæringa i grunnskolen" (maiddái gohččoduvvon "brua" dahje "šaldi"), ja našuvnnalaš oahppoplánaiguin mállen. Ovdal go prinsihppa ahte galgá leat sámi oahppoplánat mearriduvvui, ledje maiddái našuvnnalaš oahppoplánat measta gárvvásat.
Dalle go Sámediggi 1996 giđa digaštalai sámi oahppoplánaid, bođii ovdan garra kritihka evttohusaid vuostá. Kritihkka ii lean oahppoplánajovkkuid barggu vuostá, muhto rámmaid vuostá, man siste KUF lei bággen sin bargat. Sámedikkis lei velá ávžžuhus hilgut oahppoplánaid ollásit. Dán sadjái šattai čoavddus gáibidit sierra sámi šalddi, seammás go deattuhedje ahte ođđa oahppoplánat dušše galge leat gaskaáigásaččat. Dása mieđihii KUF 1996 čavčča. Muhto dál lei oanehis áigi ovdal go oahppoplánat galge váldojuvvot atnui, ja Sámi oahpahusráđđi oaččui dušše moadde mánu ráhkadit dan šalddi. Boađus vuođđoskuvlii lei nappo ahte šattai eambbo sámi sisdoallu go dan maid KUF lei sávvan. Loahpas šattai guokte parallealla oahppoplánavuogádaga, našuvnnalaš ja sámi. Goappašiin leat golbma oasi:
1. Obbalaš oassi (vuođđoskuvla, joatkkaskuvla, rávesolbmuidoahppu)
2. "šaldi" (Prinsihpat ja njuolggadusat)
3. Fágaid oahppoplánat
Guokte maŋimus oasi leat sierralágán sámi ja našuvnnalaš oahppoplánavuogádagas. Muhto paradoksa lea ahte go našuvnnalaš oahppoplánas dát oasit huksejuvvui nubbi nuppi ala dán ráiddus, eai leat sámi fágaoahppoplánat čállon sámi šalddi vuođul, muhto našuvnnalaš šalddi vuođul. Go našuvnnalaš oahppoplánat juo ledje gárvvásat ovdal go bargu álggáhuvvui sámi oahppoplánaiguin, dát sáhttá leat mielddisbuktán ahte dáid oahppoplánain leat unnit sámi sisdoallu go dan maid sámi skuvllat ledje sávvan.
Oahppoplánabarggu jođihii Sámi oahpahusráđđi (SOR), KUF:a rámmaid siskkobealde. Lei oktasaš ekspeartajoavku ja stivrenjoavku, ja guokte referansejoavkku, mat juogadedje fágaid gaskaneaskka. Oahppoplánajovkkuin ledje mielde olbmot geain lei eahpeformálalaš máhttu, juoga mii ii lean dáhpáhuvván ovdal. SOR celkkii ieš ahte dát lei dehálaš ovdánahttinbargu. Mihtilmas eahpečielggas dilis mii lei oahppoplánaid birra, lei ahte SOR:a direktevra ja Sámi oahpponeavvoguovddáža jođiheaddji golggotmánu 1995, beannut mánu ovdal go oahppoplánaevttohusat galge leat gárvvásat, eaba sáhttán vástidit mii orgánaid galge loahppalaččat mearridit sámi oahppoplánaid. Muhtin suohkaniin šattai riidu sámi oahppoplánaid birra. In áiggo gieđahallat dan riiddu dás, go dat lea unnán áššeguoskávaš joatkkaskuvlii.
"Prinsihpat ja njuolggadusat vuođđoskuvlla ohppui sámi oahppoplánaid mielde", nu gohččoduvvon "sámi šaldi" cealká vuođđoskuvlla sámi oahpu ulbmila ná:
"Oktasaš skuvlla oassin lea sámi skuvla huksejuvvon dan prinsihpa ala ahte oahpahus galgá leat oktasaš ja ovttadássásaš ja ahte oahpahusa álginsadjin ja vuoddun galget leat sámi servodaga iešvuohta ja dárbbut. Oahpahusas galgá leat dakkár sisdoallu ja dakkár kvalitehta mii addá vuoddomáhtuid, mii dahká kulturárbbi eallin, mii movttiidahttá váldit atnui báikkálaš kultuvrra ja addá mánáide ja nuoraide miela leat aktiivvalažžan ja hutkajin sámi servodagas ja dáru servodagas. Oahpahus galgá duddjot positiivvalaš iešdovdo-ovdáneami ja doaibmi guovttegielalašvuoda. Buori ja positiivvalaš iešgova hábmen addá govda oainnu, gierdilvuođa ja positiiva guottuid sihke iežas gillii, servodahkii ja kultuvrii ja earáid kultuvrii ja positiivvalaš guottuid ovttasbargui eará servodagaid ja kultuvrraid olbmuiguin. .
Gažaldaga oktavuođas, galgá go joatkkaskuvllas maiddái leat sierra sámi oahppoplánat, lea ávkkálaš studeret vuođđoskuvlla vasáhusaid, politihkalaš, hálddahuslaš ja fágalaš dásis. Dán oktavuođas lea maiddái vuođđu jearrat sáhttá go leat dárbu ráhkadit sullásaš "sámi šalddi" mas lea oktasaš ulbmilat maiddái joatkkaoahpu ja rávesolbmuidoahpu várás.
Vaikko dain leat meattáhusat ja váillit ferte dadjat ahte sámi oahpaheaddjit leat duhtavaččat dainna ahte sis leat sámi oahppoplánat. Dat lea čáppa girji mas leat olu govat maid sáhttá geavahit oahpaheamis. Ja vaikko oahppoplána dušše doaibmá sámegiela hálddašanguovllu guđa suohkanis, dat sáhttet doaibmat "máhttobasan ja hutkkusgirjin stuora guvlluide mat muđuid čuvvot našuvnnalaš plána".

Našuvnnalaš oahppoplánaid sámi fáttát
1974 rájes leat vuođđoskuvlla oahppoplánat unnit dahje eanet sisttisdoallan sámi fáttáid. Oppalaš oahppoplána sániid mielde, ahte sámi kultuvra lea oassin oktasaš árbbis, galggašii máhttu sámi áššiid birra leat oassin iešguđetge fágaid oahppoplánain, maiddái sidjiide geat čuvvot našuvnnalaš oahppoplánaid. Ođastus 97 ráhkadeamis ožžo oahppoplánajoavkkut mat KUF lei nammadan oassin sin mándáhtas integreret máhtu sámi áššiid birra iešguđetge našuvnnalaš oahppoplánaide. Muhto go sis lei unnán gealbu dasa, šattai boađus nu heaitot ahte KUF fertii bivdit Sámi oahpahusráđis veahkin. SOR čálii dalle čuoggáid mat sin mielas berre leat mielde, ja KUF goarui daid oktii. Dát gohččoduvvui sámi fáttát dahje sámi stoalpput, ja dá lea moadde ovdamearkka oahppoplánas luonddu- ja birasfágas. :
8. klássa: "- bargat árbevirolaš álbmotdálkkasdiehtaga ovdamearkkaiguin, ea.ea. sámi"
9. klássa: "- oahpásmuvvat dainna mo olbmot ja erenoamážit sámit leat geavahan ja geavahit luondduriggodagaid"
10. klássa: "- bargat gažaldagaiguin čadnon guovssahassii ja cukcasiiguin dán oktavuođas, ea.ea. sámi".
Dat ledje dat golbma "stoalppu" luonddu ja birasfágain. Dát lea visot mii lea oahppoplánas fágas maid ohppiin galgá leat logi jagi. Sámi ohppiide, geat čuvvot našuvnnalaš oahppoplánaid šaddet eará sániiguin mannat 7-8 jagi ovdal go gullet maidege iežaset birra, dakkar fágas mii lea nu guovddážis sámi kultuvrii ja eallinvuohkái.
Oahppolágas lea meariduvvon ahte Sámedikkis galgá leat váldi mearridit našuvnnalas oahppoplánaid sámi fáttáid. Muhto go plánat juo ledje mearriduvvon ovdal láhka, dát šaddá áramusat doaibmat boahtte oahppoplánarevišuvnna rájes.

Sámi allaskuvla ráhčá dainna ahte oažžut eambbo sámi máhtu sisa skuvlii ja allaskuvlla oahpaheaddjit leat gieđahallan dán ášši iežaset dutkamis. Ovdamearkan sáhtán namuhit Johan Daniel Hætta pedagogihka váldofágabarggu: "Samiske kunnskapar - samisk grunnskole", ja Aimo Aikio girjjážiid "Sápmelaš ressurssat skuvllas" ja "Eahpeformála máhttu skuvllas". Duodjestudeanttain leat leamašan bargohárjehusas eallálan duojáriid luhtte, sihke dan dihtii ahte studeanttat galge oahppat árbevirolaš vuogi mielde, ja ovddidan dihtii ovttasbarggu duojáriid ja allaskuvlla gaskkas. Ulbmil lea ahte boahttevaš duodjeoahpaheaddjit galget máhttit geavahit dákkár bargovugiid vuođđoskuvllas. Ovttasbargguin SOR:in ja SUFUR:in čađahuvvui 1997 ovdaprošeakta "Modellat árbevirolaš máhtu geavaheapmi skuvllas". Rapporta almmuhuvvui 1997 loahpas. Dan maŋŋil bálkkáhuvvui prošeaktabargi jahkebeali, ovdal go prošeakta bissehuvvui váillevaš ruhtadeami geažil. Muhto dát bargovuogit leat aŋkke váldon atnui moatti vuođđoskuvllas ja allaskuvlla sámegieloahpus.

Boahtte oassái
Mu fierpmádatbáikki váldosiidu
sveilund@online.no