Árbevierus fidnomáhttui

Sámi máhttu fidnofágain

Norsk utgåve: Frå tradisjon til yrkeskunnskap - Samisk kunnskap i yrkesfag

Fidnopedagogihka váldofágabargu
Svein Lund
Høgskolen i Akershus, 2001

11. Čoahkkáigeassu ja konklušuvdna

11.1. Sámi fidnooahpu vuođđu

Sámi oahpu vuođđu lea ahte sámiin, sierra álbmogin ja álgoálbmogin Davvikalohtas, lea iežaset kultuvra, iežaset giella, iežaset máhttoárbevierut ja iežaset máhttodárbu sámi guovlluid ealáhusovdánahttima ja servodathuksema ektui. Oahppu mii čuovvu standardiserejuvvon našuvnnalaš oahppoplánaid ii sáhte duhtadit sámiid oahpahusdárbbu. Sámiid vuoigatvuohta oažžut iežas oahpu lea celkojuvvon riikkaidgaskasaš konvenšuvnnain, maid Norga lea ratifiseren. Guovddáš stivrendokumeanttat, nugo oahppoláhka ja obbalaš oahppoplána, leat cealkán ahte sámi oahppu lea mearrideaddji sámi kultuvrra seilumii ja ovdáneapmái ja sámi identitehta ovdáneapmái. Vuođđoskuvla ja allaskuvla lea buorre muddui váldán dán vuhtii. Muhto joatkkaskuvllas sámi kultuvrras ja sámegielas lea ollu geanuhit sajádat. Dát lea čielgasit dokumenterejuvvon sámi joatkkaoahpu árvvoštallamis, Ođastus 94 oktavuođas. Ulbmil nannet ohppiid sámi identitehta guoská seamma ollu sámi ohppiide geat lohket riikkaviidosaš fidnofágaid, go ohppiide oppalašfága suorggis ja erenoamáš sámi surggiin. Fidnofágalaš oahppu galgá seammás hukset sihke sámi ja dáža ohppiid fidnoidentitehta. Jus skuvla sámi fidnofágaohppiid hárrái galgá sáhttit ollášuhttit ulbmila ovddidit sihke sámi identitehta ja fidnoidentitehta, ferte maiddái fidnofágain leat sámi ásaheapmi, sihke sámi árbevieruid ja dálá ealáhusaid mielde.

11.2. Gáldut sámi máhtu birra

Lean dán barggus duođáštan ahte gávdno sámi máhttu buot dan njeallje fidnofágas mat otne gávdnojit sámi joatkkaskuvllain, muhto man oahppoplánain ii leat odne makkárge sámi sisdoallu. Lean maiddái čájehan makkár galdut gávdnojit dán máhtu birra.

11.2.1. Čálalaš gáldut

Mekanalaš fágain gávdnojit otne hui unnán gáldut. Eará golmma fágas leat oalle ollu čálalaš gáldut. Oalle unnán oassi dás lea vejolaš oastit girjegávppiin, ferte ohcat girjerádjosiin, dávjá Sámi sierrabibliotehkas. Lea dárbu sihke čoaggit máhtu ohcangirjjiide ja ráhkadit oahppogirjjiid dahje fáddágirjjážiid ohppiid ja oahpaheddjiid várás. Dát berrejit boahtit sihke sámegillii ja dárogillii. Measta buot čálalaš gáldut leat prentejuvvon hámis, gávdno hui unnán digitála hámis. Gávdnojit moadde áššeguoskevaš siiddu interneahtas, ja mu dieđu mielde ii mihkkege CD-ROM:as. Boahteáiggi oahpponeavvoovdánahttimis berre maiddái jurddašit digitála mediaid.

11.2.2. Filbma/video

Filbma ja video lea hui unnán geavahuvvon duođáštit ja gaskkustit sámi máhtu fidnofágain, vaikko gávdnojit moadde filmma maid sáhttá atnit skuvllas.

11.2.3. Davvirvuorkkát

Davvirvuorkkát, main mun lean fitnan, čájehit ahte gávdno oalle ollu dokumentašuvdna, mii čájeha ovddit áiggiid sámi máhtu, atnudiŋgan, bierggasin ja bargoneavvun. Dát guoská erenoamážit huksenfágaide ja mekánalaš fágaide. Dán sáhttá ávkkástallat oahpaheamis, dávvirvuorkkáid fitnamis ja oahpponeavvobuvttadusas. Erenoamážit mekánalaš fágain lea dehálaš bargat viidáseabbut dávvirvuorkkaid ađaid registreremis, ja dan vuođul ráhkadit čálalaš veahkkeneavvuid.

11.2.4. Njálmmálaš gáldut

Leat máŋga sámi fágaolbmo, formálalaš oahpuin dahje oahpu haga, geain lea ollu máhttu sámi árbevieruid birra dáin fágain. Dán máhtu sáhttá ávkkáštallat oahpaheamis, guosselogaldalliid ja bagadalliid bokte, ja dainna ahte oahppit barget moadde vahku fitnodagain ja olbmuid luhtte geat barget iežanassii. Oahppit ja oahpaheaddjit sáhttet maiddái jearahallat fágaolbmuid bargoproseassaid birra, govvet, filbmet ja báddet, man vuođul sáhttá ráhkadit oahpponeavvuid. Muhtin vuođđoskuvllain sii leat čoaggán boares biergasiid, ráhkadan čájáhusaid, čállán artihkkaliid ja muhtumin velá ráhkadan fáddágirjjážiid . Dát lea bargovuohki mii heivešii maiddái joatkkaskuvlii.

11.3. Čuolbmačilgehusaid vástádusat

Kapihtalis 2.1. bidjen váldočuolbmačilgehusa ja moanaid oassečuolbmačilgehusaid. áiggun dál geassit čoahkkái nu ahte vuos vástidan guđege oassečuolbmačilgehusa, ja dán vuođul vástidan loahpas váldočuolbmačilgehusa. Guđege kapithtala konklušuvnnain lean buorre muddui vástidan oassečuolbmačilgehusaid. áiggun dás addit čoahkkáigeasu das maid lean konkluderen kapihtaliin 3-6. Kapihtaliin 7-10 leat konklušuvnnat addon dušše guđetge fága birra. Geasan dan čoahkkái dás, seammás go čájehan mii lea oktasaš ja mii earuha fágaid.

* Addet go riikkaidgaskasaš konvenšuvnnat ja Norgga lágat oaivadusaid sámi oahpahussii, mat dagahit ahte dálá praksis berre rievdaduvvot? (3. kap.)
Riikkaidgaskasaš konvenšuvnnat ja Norgga lágat addet nana oaivadusaid dasa ahte buot oahppit riikkas galget oažžut oahpu sámi kultuvrra ja servodaga birra ja ahte sámiin lea vuoigatvuohta oažžut sierra oahpu, mas sámegiella, sámi kultuvra ja máhttu leat guovddaš oasit, seammás go oahppu addá sidjiide vuođu searvat stuoraservodahkii. Otná sámi joatkkaoahpus lea unnán muddui sámi sisdoallu. Oahpaheaddjit háliidit nannet sámi sisdoalu. Oahppoplánat berrejit rievdaduvvot nu ahte sámi fáttát šaddet oassin našuvnnalaš oahppoplánain, ja ahte ráhkaduvvo sierra sámi oahppoplánat ja/dahje metodalaš bagadusat.

* Mo sáhttet oahppit sámi joatkkaoahpus seammás ovddidit fidnoidentitehta ja sámi identitehta? (4. kap.)
Jus skuvla seammás galgá nagodit nannet sihke fidnoidentitehta ja sámi identitehta, leat eavttut ahte fidnooahppu čadno sámi árbeviruide dan fágasuorggis ja ahte oahppu sámegielas ja sámi kultuvrras čadno ohppiid diliide ja fidnofágalaš ohppui.

* Mat leat sámi máhtu dovdomearkkat? Mo sáhttá sámi máhttu leat ávkkálaš skuvllas? (5. kap.)
Sámi máhtuin oaivvildan máhtu mii lea leamaš dahje lea anus sámi guovllus ja maid sámit oaivvildit ahte gullet sin servodahkii dahje lea mihtilmas dasa. Dát siskkilda sihke árbevirolaš praktihkalaš máhtu, praktihkalaš máhtu ođđaáigásaš sámi servodaga várás ja teorehtalaš máhtu sámegiela, sámi historjjá, kultuvrra ja servodaga birra. árbevirolaš sámi máhttu sáhttá leat dehálaš vuostedeatta ovttabeallásaš teknologalaš ja ekonomalaš jurddašeami vuostá, mii ráđđe min otná servodagas. Dákkár máhttu sáhttá oahpahit midjiide juoidá dan birra mo ávkkáštallat luonddu golatkeahttá dan. Sámi máhttu skuvllas sáhttá leat mielde addit boahtte buolvvaide vuođu buoridit dálá luondduválljodagaid geavaheami hálddašeami. Dasa lassin sáhttá sámi máhttu skuvllas nannet oahppanmovtta, nannet sámi identitehta, addit vuođu álggahit ođđa bargosajiid, ja nannet dážaid ipmárdus sámiid ja eará álgoálbmogiid ja unnitloguid diliin.

* Mo váikkuhit oahppoplánastruktuvrrat sámi joatkkaoahpu eavttuide? (6. kap.)
Dasgo oahppoplánat leat "speadjalgovva das mii servodat oaidná árvvosažžan, ávkkálažžan, sávahahttin ja vuogasin", dat muitalit makkár oaidnu servodagas lea álgoálbmogiid ja unnitloguid ja sin erenoamáš máhtu hárrái. Oahpahusvuogádagas, mii lea huksejuvvon oahppoplánaid vuođul, lea eaktu sihkkarastit oahpu sámi áššiid birra ahte dát lea čielgasit namuhuvvon oahppoplánas. Báikkálaš oahppoplánabargu ja fidnovuođđoduvvon oahppoplánat leat guokte prinsihpa mat sáhtášedje addit sámi oahpu buorit eavttuid go dálá ulbmilstivrejuvvon ja guovddášstivrejuvvon oahppoplánat. Ođastus 94:is leat oahppoplánat huksejuvvon moatti láhkai. Muhtin oahppoplánat leat hehttehusat sámi oahppui, earát addet buoret vejolašvuođaid. Norggas lea vuođđoskuvlla oahppoplánat vuođđoduvvon golmma prinsihpa ala, mat dán rádjái eai leat čađahuvvon joatkkaoahpus:
1.Sámi fáttát buot našuvnnalaš oahppoplánain.
2.Sierra sámi oahppoplánat eanaš fágain.
3.Sierra oktasaš oassi sámi oahpu várás.
Váldoeavttu nannet sámi máhtu skuvllas lea ahte dát prinsihpat maiddái šaddet sámi joatkkaoahpu vuođđun. Mu álginsadji lea ahte berre leat sierra sámi oahppoplána dalle go gávdno sierra sámi máhttu fágas ja sámi servodagas lea dárbu ahte dát máhttu gaskkustuvvo skuvlla bokte.

* Makkár erenoamáš sámi máhttu ja erenoamáš sámi ealáhusat ja bargoeallin lea, mii lea čadnon guhtege dáidda oahpposurggiide:

- hotealla- ja biebmoávnnasfágat? (7. kap.)
Gávdno rikkis sámi árbevierru mo čoaggit, seailluhit ja ráhkadit biepmu. Muhtin unna fitnodagažat hotealla- ja restaurantaealáhusas ja muhtin biebmoávnnasindustriijafitnodagat atnet ávkin sámi borramušárbevieru, muhto eanas fitnodagat sámi guovlluin dáhket dan hui unnán muddui. Dás lea danin stuora vejolašvuođat viiddidit báikkálaš ávdnasiid ja sámi málestanmálliid geavaheami.

- dearvvašvuođa- ja sosialfágat (8.kap.)
Lea rikkis sámi álbmotdálkunárbevierru. Dát lea belohahkkii erenoamáš, belohahkki leat álbmotdálkasráđit maid maiddái ránnjáálbmogat leat geavahan, muhto maid sámit buorebut leat seailluhan. Dearvvašvuođa- ja sosiálásahusain dárbbašit barggiid geat bures dovdet sámegiela ja sámi kultuvrra, vai máhttet dikšut rievttes láhkai.

- huksenfágat (9. kap.)
Lea guhkes sámi huksenárbevierru, erenoamážit goađit ja máŋgalágán olgovisttit, nugo áiti ja njalla. Dás lea stuora geográfalaš válljenmunni. Sámi guovlluin lea maiddái muorravieruin erenoamáš ávnnasgeavaheapmi ja plánačovdosat. Ođđa áiggis lea sámi huksenvierut váldon atnui ođđaáigásaš visttiin, vuostámustá stuora visttiin nugo hoteallat, girkut ja kulturviesut. Seammás lea šaddan ođđa márkan goahte- ja olgovistehuksemii, skuvllaid, mánáidgárddiid ja dávvirvuorkkáid várás.

- mekánalaš fágat (10. kap.)
Gávdno máŋga čuohtejagi boares rávdeárbevierru sámiid gaskkas. Muhtin muddui rávddit leat ráhkadan metállabiergasiid mat leat erenoamážit čadnon sámi ealáhusaide ja eallinvuohkái. Dát árbevierru lea buorre muddui jávkán, muhto oassi das joatkajuvvo sámeniibebuvttadusas. Otná sámi servodagas lea erenoamážit meahccefievrruid ja eará unnamašiinnašiid geavaheami, fuolahus ja divvun guovddážis. Áiggun geassit čoahkkái buot njeallje fága: Lean duođáštan ahte buot njeallje fágas lea árbevierru sámi birrasis, mii unnit ahte eanet earuha das mii lea dábálaš dáža birrasis. Dát árbevierru siskkilda stuorit dahje unnit oasi fágas. Oassi dán máhtus sáhttá dadjat ahte lea erenoamáš sámiide, eará lea árbevirolaš máhttu maid sámit leat geavahan, muhto maid eará čearddat maiddái leat geavahan. Oktasaš buot njeallje fágaide lea maiddái ahte leat erenoamáš dilit dálá bargoeallin ja ealáhusain, ja/dahje vejolaš geavahit sámi máhtu ealáhusovdáneamis. Dán máhtu geavaheapmi skuvllas sáhttá dahkat oahpu eambbo áššeguoskevaš ohppiide, váhnemiidda ja báikkálaš servodagaide.

* Dagaha go dát ahte fidnofágalaš oahppoplánat, mat stivrejit dála sámi joatkkaoahpu, berret rievdaduvvot? (7.-10. kap.)
Riikkaidgaskasaš ja našuvnnalaš bajit njuolggadusat álgoálbmogiid birra oaivvadit ahte sámiin lea vuoigatvuohta iežaset ohppui, iežaset árbevieruid ja dárbbuid vuođul. Mu iskadeapmi sámi máhtu ja ealáhusaid birra dáin fágasurggiin čájehit ahte lea vuođđu lágiidit sierra oahpu. Dákkár oahpu lea vejolaš organiseret máŋgaláhkai, sihke siskkobealde ja olggobealde našuvnnalaš skuvlavuogádaga. Dála Norgga joatkkaoahpus lea oahppoplánavuogádat huksejuvvon dan láhkai ahte lea váttis dahkat dan duhtadahtti vuogi mielde, ráhkatkeahttá sierra sámi oahppoplánaid. Digaštallan sámi oahppoplánaid birra lea dán rádjái eanemusat guoskán oppalaš fágaide ja sámi fágaide nugo boazodoallu ja duodji. Dán barggus lean duođáštan ahte sámi oahppoplánat maiddái leat áigeguovddilat muhtin fidnofágain mat dán rádjái leat oahpahuvvon našuvnnalaš oahppoplánaid mielde. Sámi oahppoplánat fidnofágain ferte ráhkaduvvot sihke fága sámi árbevieru vuođul ja otná ja ihttá bargoeallima vuođul. Skuvla sáhttá, go ovttasta árbevieru ja dálá bargoeallin, sihke nannet kulturseastima, kulturovdáneami ja ealáhusovdáneami, omd. nannet sámi huksenárbevieruid ja borramusárbevieruid dálá sámi servodagas ja turistaealáhusas. Fidnofágain ferte eambbo oahpahit fága historjjá ja bidjat dan oktii sámi kulturhistorjjáin. Dehálaš doaibma livččii fállat válljenfága sámi kulturmáhtu maiddái fidnofágalaš surggiide, velá vejolaš geatnegahtton fágan. Dát fága ferte dalle heivehuvvot guđege fidnofágii, nugo eará oppalaš fágat. Go dáid fágaid našuvnnalaš oahppoplánat reviderejuvvojit, berre buot fágain eanet deattuhuvvot heiveheami báikkálaš kultuvrii ja báikkálaš ealáhus- ja bargoeallimii. Dearvvašvuođa- ja sosialfágaid ja hotealla- ja biebmoávnnasfágaid plánain berrejit leat sámi fáttát, man birra buot riikka oahppit galget oahppat juoidá. Dát guoská sihke vuođđokurssaide ja muhtin joatkkakurssaide, omd. koahkkafága, biergofága ja veahkkedivššar.

Loahpas áiggun mannat ruovttoluotta váldočuolbmačilgehussii:
Mo sáhttá sámi joatkkaskuvllaid fidnofágalaš oahppu sihke addit vuođu fidnobargui / viidáset oahppamii ja nannet sámi kultuvrra ja sámi identitehta?
Ollášuhttin dihttii dán duppalis ulbmila ferte fidnooahppu čadnojuvvot sámi árbevieruide mat leat guđege fágasuorggis. Seammás ferte sámi kulturmáhttu oažžut guovddaš saji buot lohkansurggiin ja oahppu sámi kulturmáhtus ferte čadnojuvvot fidnofágaide. Dan barggus lean čujuhan muhtin guvlluide, mas oahppu berre rievdaduvvot vai sáhttá buorebut ollášuhttit dan ulbmila. áiggun loahpas evttohit moadde váldodoaimma mat mu mielas sáhttet leat dehálaš lávkkit dán guvlui:
1.Álggahit sámi oahppoplánaid dáid vuođđokurssaide: Dearvvašvuođa- ja sosialfágat, hotealla- ja biebmoávnnasfágat, huksenfágat ja mekánalaš fágat.
2.Unnamašiinnažat dohkkehuvvot sierra fágareiven ja JK1-suorgin.
3.Našuvnnalaš oahppoplánat deattuhit eambbo báikkálaš heiveheami ja muhtin fágat ožžot sámi fáttáid.
4.Čađahuvvo sierra plána oahpponeavvoráhkadeapmái ja oahpaheddjiid skuvlemii dáin fágain.
5.Sámi fidnooahpu plánen ja bušeahta ráhkadeapmi ferte huksejuvvot dan vuođul ahte árbevirolaš sámi máhtu oahppan, fitnodathárjehusa, oahppomátkkiid, guossebagadalliid ja logaldalliid bokte, lea guovddáš ja dárbbašlaš oassi oahpus.

Jus dát doaimmat čađahuvvošedje, ii livčče šat namuhuvvon seminára namma dušše fal višuvdna, muhto buorre muddui duohtavuohta: Sámi máhttu - sámi joatkkaoahpu vuođđu.

11.4. Joatkkaluottat

Bargadettiinan dáinna bargguin lean ohpit fuomašan ođđa čuolmmaid mat dárbbašit čilgehusaid ja čovdosiid. Dađe bahábut lean ferten bissehit máŋga jurdaga ja suorreluottaid maid háliidivččen joatkit. áidna maid sáhtán dahkat leat namuhit moatti dain dás loahpas, dainna doaivvuin ahte dát sáhttá movttiidahttit earáid joatkit muhtin dáin luottaid mielde, gos mun fertejin bisanit ja máhccat váldoluoddái. Dákkár listu dieđusge ii sáhte šaddat ollislaš, ii ge áibbas systemahtalaš, muhto áiggun namuhit moadde ášši mas sávan ahte muhtin lohkkiin livččii miella ja vejolašvuohta joatkit.

11.4.1. Sámi perspektiivvas dáža perspektiivii

Go lean dás vuoruhan sámi sisdoalu, dát ii mearkkáš ahte sámi guovllut leat áidna guovllut Norggas gos mu mielas berre deattuhit báikkálaš ja kultuvrralaš osiid fidnofágaoahpus. álggus mus lei jurdda guorahallat mo báikkálaš / regiuvnnalaš kultur- ja eallinerohusat váikkuhit oahpu. Dán fertejin čuohpat plánas eret go dát bargu orru viiddideame endorii. Muhto dá leat moadde gažaldaga maiguin sáhttá bargat viidáseappot:
* Mo váldet miehtá Norgga báikkálaš huksen ja málestánárbevieruid vuhtii huksenfága ja hotealla- ja biepmoávnnasfágaoahpus.
* Ráhkaduvvo go iežálágán diŋggat mekánalaš oahpus guovlluin gos váldoealáhusat leat eanandoallu, guolásteapmi ja industriija?

11.4.2. Máilbmái

čuolmmain, maid lean gieđahallan dán barggus, leat buorre muddui paralleallat olggobealde Norgga rájiid. Lean dušše hui oanehaččat namuhan eará riikkaid sámiid ja álgoálbmogiid fidnooahpu. Livččii hui miellagiddevaš iskat dan buorebut ja vearddidit Norgga sámi oahpu ektui. Lean geahččalan čájehit mo Norgga oahppoplánamállet váikkuhit fidnoohppui ja sámi sisdollui. Muhto lean hui unnán muddui ollen guorahallat eará riikkaid oahppoplánamálliid ja fidnooahppomálliid. Ea.ea. dieđán ahte muhtin riikkat deattuhit kultuvrralaš diliid fitnooahpus ollu eambbo go Norga. Dás leat hástalusat olbmuide geat áigot čállit bargobihtáid fidnopedagogihkas.

11.4.3. Rávesolbmuidoahppu

Dán barggus lean dušše gieđahallan dábálaš fidnooahpu joatkkaskuvllas, vuostážettiin vuođđokurssaid, belohahkkii joatkkakurssaid. In leat geahčadan rávesolbmuidoahpu, mii lea šaddame hui dehálaš oassi joatkkaoahpus. Sámi guovlluin lea erenoamaš stuora rávesolbmuidoahppodárbu, dan dihte go oahppodássi lea leamaš vuolit go eará guovlluin. Muhto dás lea maiddái liigedárbu vuđolaš rávesolbmuidoahpu lassin. Sámi máhttu, mii berre oažžut stuorit saji sámi joatkkaoahpus, berre maiddái leat oassin vuđolaš rávesolbmuidoahpus. Seammás berre sihke joatkkadásis ja allaskuvladásis fállojuvvot rávesolbmuidoahppu sámi fáttáin mat eai leat leamaš dábálaš oahpus. Ovdamearkkat leat kursa sámi dearvvašvuođadikšuma birra veahkkedivššáriid ja buohccedivššáriid várás, kursa sámi málesteami birra koahkkaid várás. Dás leat stuora hástálusat sihke sámi joatkkaskuvllaide, sámi allaskuvlii ja Romssa universitehtii.

11.4.4. Konkrehta oahpahanráđit

Mekanalaš fágain lean čájehan njeallje ađa sámi árbevierus ja mo dáid sáhttá geavahit oahpus. Eará fágain in leat dahkan sullasačča, go mus ii leat fágagealbu dáin fágain. Lea hástálus fágaolbmuide ovdánahttit konkrehta oahpahanráđiid dáin fágain. Dieđán ahte fágaoahpaheaddjit muhtin muddui leat álgahan dákkár barggu, muhto ii báljo mihkkege lea dán rádjái prentejuvvon.

11.4.5. Njálmmálaš gáldut

Lean dán barggus geavahan máŋga njálmmálaš gáldu, muhto in leat systemáhtalaččat ohcan sámi fágaolbmuid ja jearahallan sin. Dát lei mielde mu vuosttáš bargoplánas, muhto fertejin čuohppat dan eret go plána šattai beare stuoris, ja danin go bargadettiin dáinna lean leamašan eanaš áiggi olggobealde Sámi. Dás lea jáhkimis ollu árbevirolaš máhttu mii ii vel leat čállon. Dát guoská buot njeallje fágaide.

11.4.6. Fidnoidentitehta

Dalle go galgen čállit fidnoidentitehta ja etnalaš identitehta birra, ohcen ávdnasiid fidnoidentitehta birra. Fuomašin dalle ahte ii baljo lea čállon maidege fidnoidentitehta birra, ii ge sámegillii ii ge dárogillii, mii guoská barggiide giehtabargo- ja industriijafágain, ii ge eará fágain mat leat joatkkaoahpus. Erenoamážit lea čállon unnán dan birra mo fidnooahppu sáhttá váikkuhit fidnoidentitehta šaddamii. Dá lea stuora hástálus fidnopedagogaide.

11.4.7. Bargovuogit

Kapihtalis 2.2.1. namuhin ahte sámi oahppu sáhttá leat earálágán go eará oahppu Norggas golbma láhkai; oahpahusgiela, sisdoalu ja bargovugiid dáfus. Dán bargobihtás leat illá gieđahallan eará go sisdoalu. Oainnán dárbbu dahkat dutkama ja ovdánahttinbarggu mas lea ulbmil ovddidit bargovugiid mat heivejit oktii sámiid ja eará álgoálbmogiid mánáidbajásgeassin- ja oahppanárbevieruiguin. Sáhtášii leat miellagiddevaš iskat lea go sámi oahppoárbevieruin oktavuohta fidnoárbevieruiguin, ja maiddái ođđa pedagogalaš jurdagiiguin, nugo ovddasvástádus iežas oahppamii.

11.4.8. Oahppoplánaprinsihpat

Otná ulbmilstivrejuvvon oahppoplánat leat čađahuvvon sihke vuođđoskuvllas ja joatkkaoahpus almmolaš ságastallama haga, makkár molsaeavttut sáhtášedje leat. Váillahan analysa mii čájeha makkár oahppoplánaprinsihpat gávdnojit ja makkár váikkuhusat dáin livčče oahppui. Ieš sávan ahte oaččun vejolašvuođa bargat viidaseappot dáinna, erenoamážit jurdagiin čájehit molsaeavttuid Ođastus 94 prinsihpaid ektui. ávžžuhan dutkiid ja ásahusaid mat háliidit oassálastit dákkár bargui váldit oktavuođa muinna.

________________________________________________________

Mu fierbmebáikki váldosiidu
sveilund@online.no