Árbevierus fidnomáhttui

Sámi máhttu fidnofágain

Norsk utgåve: Frå tradisjon til yrkeskunnskap - Samisk kunnskap i yrkesfag

Fidnopedagogihka váldofágabargu
Svein Lund
Høgskolen i Akershus, 2001

Dán bargobihtá álgosiidui

10. Mekánalaš fágat

Dat maid mii otne gohččodit mekánalaš fágaid skuvllas lea joatkka das mii álggus gohččoduvvui «ruovdi ja metálla», maŋilis "mašiidna ja mekanihkár". Vaikko fága otne maiddái sisttisdoallá sihke plástta ja dihtorgieđahallama, lea deháleamus ain ruovddi ja metállaseaguhusaid gieđahallan; fuolahasčuohppan, plastalaš gieđahallan ja oktiibidjan.
Metállagieđahallan siskkobealde lea dárbu rádjet mii gullá mekánalaš fágaide. Anán dás barggu ruovddis, veaikkis, alumiinnas ja dáid seaguhusain mekánalaš fágan, ja silba-, golle- ja datnegieđahallama fas duodjin.
Historjjálaččat mekánalaš fágat álge ruovdeáiggis, muhtin láhkai velá bronšaáiggis, ja fága vuosttaš "fágaolmmái" lei rávdi. Rávdefidnu lei dehálaš oassin mekánalaš fágain gitta 1960-70-logu rádjái, sihke bargoeallimis ja skuvllas. Otne lea dán boares fágamáhtus stuora oassi jávkán. Oasit rávdefágas jotkojuvvo stáli báhkkagieđahallamis, nugo buoššodeapmi ja devkkodahttin, belohahkii maiddái sveisen, jugaheapmi ja dollačuohppan. Muhto dan mađe go otne báhkkada stáli vai hábmet dan, de geavaha dábálaččat gássaboalddáma álvvi sádjái.
Muhtin fágaolbmot leat geahččalan ealáskahttit rávdeárbevieru. Fuolahasčuohppan sáhttá vuohttit ruovttoluotta dassái go šliipegohte sádjingeđggiin, muhto fága lea vuosttamustá boađus industriála revolušuvnnas, go geavahišgohte elfámu jođihit bovrenmašiinnaid ja várvviid.
Mekanihkarfágat álge industriála revolušuvnnain, ja dađistaga earuhedje eanet surggiid. Leksikon mii almmuhuvvui 1912 čállá ahte mekanihkar lea olmmoš gii bajásdoallá mašiinnaid industriijas, dakkár mii maŋŋilis gohččoduvvui industrimekanihkarin. Sierra fitnut fievrrutmekanihkarin eai gávdnon vel. Maŋŋilis šadde sierra fitnut ja oahput biilamekanihkarin, girdimekanihkarin, eanandoallomašiidnamekanihkarin jna.

Boares ja ođđa fievrrut. Rišlareahka ruovdeáisain
(Govva: SL)		 Dát badji, mii lea sámi dáložis Kjelvik, lea okta hárve sámi bajiin mat leat seailon min áiggi rádjái.
(Govva: SL)

Sáhttá dadjat ahte mekánalaš fágain leat guokte váldooasi: ráhkadit ja divvut. Ovddit vuođđokursa ruovdi ja metálla dahje mašiidna ja mekanihkar deattuhii dušše fal metálladiŋggaid ráhkadeami. Dađistaga lea oahppu deattuhan eambbo divvunbarggu, muhto dát oassi lea ain unnit go beali vuođđokurssas. Nuppi bealde lávejit oahppit erenoamážit beroštit divvunbarggus. Ođđa oahppoplánain mii bođii 1980-logu loahpas ja maŋŋilis Ođastus 94:in lea mekánalaš fágaid vuođđokursa ožžon eambbo elektro ja automatiseren. áiggun dás čállit dušše árbevirolaš mekánalaš fágaid birra.

10.1. Mekánalaš fágat Sámis

10.1.1. Historjjálaš duogáš

Leat gávdnon ollu dološ metálladiŋggat mat sámit fertejit leat atnan. Vaikko lea čállon ollu sámiid čoarve- ja muorrabarggu birra, lea hui unnán gávdnamis metállagieđahallama birra. Váillevaš gáldut dagahit ahte dávjá sáhttá dušše duođáštit sámi geavaheami. Gažaldat man muddui dát lea maiddái sámi buvttadus, báhcá vástitkeahttá.
Erenoamážit ruoŧa gáldut čuoččuhit ahte sámiin ii leat leamaš iežaset metálladiŋggaid buvttadus. Muhtin girjjis sámi kultuvrra birra čuoččuhuvvo ahte «Datni lea áidna metálla maid sámit leat ieža gieđahallan....» ja Vaapsteguovllus muitala nuppi girji: «Metállas eai ráhkadan sámit makkárge ruovttodoallobiergasa. Visot maid dárbbašii, son osttii, ja dat ii lean ollu ge.» Boazodoalloinspektevra Kristian Nissen celkkii 1920:s sullásaš oainnu: "Niibbiide gullá, lassin nađđa ja dohppa, vuosttážettiin dearri. Dearri han lea oalle hárve sámi bargu. Gal gávdná muhtin sajiin sámiid rávdin, muhto dát lea sámiide ohppojuvvon duodji. Niibbit, ákšut ja eará stálle- ja ruovdegálvvuid leat sámit muđuid álo láven oastit ránnjáin, dážain, laddelaččain ja ruoššain. Ii ge eará metállabarggu leat sámit bargan namuhanveara ollu."
Dáinna čállosiin háliidan čájehit ahte dát garra čuoččuhusat eai doala deaivvasa miehtá Sámi. Dieđut maid lean gávdnan árvala ahte dás leat stuora erohusat guovllus guvlui. Muhtin guovlluin sámiin orru leamaš unnán metállabuvttadus, muhto eará guovlluin fas sii eai leat dušše ráhkadan alcceseaset ruovdediŋggaid, muhto maiddái dáhkon dážaid várás. Dilli maid ruoŧa gáldut čilgejit orrot baicce leame spiehkasat go njuolggadus.
Boarráseamus metálladiŋga mii lea gávdnon Norggas lea jáhkimis veaikeniibi Várjagis, mii lea sullii 4000 jagi boares. Davvi-Norggas leat gávdnon muhtin bronšadiŋggat, eará osiin Sámis lea gávdnon eambbo. Eanaš bronšadiŋggat mat leat gávdnon Sámis leat jáhkimis eará čearddat ráhkadan, muhto bronšaleikun lea dovddus unnimusat Matta-Várjjagis ja Guoládatnjárggas. Ruovdebiergasiid geavaheami sámiid gaskkas lea maiddái čielga váikkuhus ránnjáálbmogiin. Ii leat vel čielggas man muddui sámit ieža ráhkadedje ruovddi jeaggemálmmas, go leat gávdnon hui unnán ruovdebuvttadusbázahusat Sámis. In leat gávdnan vissis duođáštusa ahte lea leamaš ruovdebuvttadus Finnmárkkus ovdal go Sydvaranger álggahuvvui 1900-logu álggus.
Unnimusat 1600-1700-logu rájes lea dovddus ahte muhtin guovlluin ledje máŋga sámi rávddi, geat maiddái vuvde buktagiid dážaide. 1700-logus ledje eanaš rávddit Viesterális sámit. Dát rávddit barge dábálaččat maiddái lotnolaš ealáhusain, sáhtte omd. leat snihkkárin, eanandoalu ja guolásteami lassin. Go dán barggu oktavuođas lean mátkkoštan Sámis, lean gullan sámi rávddiid birra Snoasas, S&olash;rfoldas, Divttasvuonas, Gáivuonas, Porsáŋggus, Kárášjogas, Davvesiiddas, Unjárggas, Anáris ja Ohcejogas. Dát čájeha ahte lea leamaš oalle viiddis sámi rávdeárbevierru, unnimusat Norgga ja Suoma bealde. Kárášjogas lea Strømeng-bearrašis rávdeárbevierru 1700-logu rájes. Boares bádji lei anus gitta 1950-logu rádjái ja lea ain anihahtti. Muhtin sajiin Finnmárkkus muitaluvvo ahte vuosttamustá ledje láddelaččat geat ledje rávddit. Sis lei rávdemáhttu mielde go fárre davás. Guovdageainnus lean gullan sihke orru ja golgoláddelaš rávddiid birra. Lea váttis čilget oba Sámi rávdeárbevieruid, go lea čállon unnán dán birra. Eanaš sajiin gos lean leamaš muitalit ahte rávdeárbevierru dál lea jávkán.
Moderniseren ja mekaniseren bođii muhtin láhkai maŋit sámi guovlluide go máŋga eará guovlluide Dávviriikkain, muhto otne mii sáhttit dadjat ahte sámit leat váldán atnui mekánalaš veahkkeneavvuid sullii seamma ollu go dážat. Nu guhkás go mun dieđán ii oktage leat čállán čoahkkáigeasu mekaniserema birra Sámis. Mun in ge leat dahkan vuđolaš guorahallamiid dán áššis, muhto áiggun namuhit moadde historjjálaš dieđu, eanaš Guovdageainnus, man geahččalan čatnat mekánalaš ohppui ja bargui.

Ole Johan Nicodemussen lea váldán vára vuosttaš fanasmohtoriid mat bohte Jáhkovutnii.
(Govva: Basia Głowacka)		 Boares ja ođđa skohter, árbevirolaš ja ođđaáigásaš reahka Guovdageainnus.
(Govva: SL)

Vuosttaš mašiinnat mat bohte dáluide, ledje goarrunmašiinnat, vuosttaš bođii Guovdageidnui sullii 1890. Vuosttaš mohtorfievru lei johkafanas maŋŋegeašmohtoriin. Poastafanas mii fievridii poastta Guovdageaineanu mielde,Virdnejávrris bajás, oaččui mohtora juo 1920. Geainnut huksejuvvojedje maŋŋit sámi guovlluin. Soađi rádjái ja velá guhkit lei fievrideapmi buorre muddui herggiiguin, heasttaiguin ja fatnasiiguin. 1950-logu álggos bođii snowmobil, mas ea ea. lei ruvttu Guovdageainnu ja Kárášjoga gaskkas. Mekánalaš veahkkeneavvut šadde dábálažžan 60-logus. álggos bođii traktor, vuosttaš bođii Guovdageidnui 1954. Maŋŋilis bođii skohter, mii 60-logu loahpas šattai dábálažžan boazodoalus, ja maŋŋilis buohkaidopmodat sihke meahcceealáhusain ja ástoáigegeavaheapmái. Dalle go hearggi sadjái bođii skohter, fertejedje reagat heivehuvvot dasa. Belohahkii bohte ođđa reahkašlájat mat ledje ráhkaduvvon skohtera várás, belohahkii geavahedje boaresmálle heargereagaid, muhto earálágán áissaiguin. Ráhkadedje ruovdeáissa, maid čatne pateantalohkiin skohtergeahččái. (Dákkár áisa lea leamaš hui bivnnuhis oahppibargu Sámi joatkkaskuvllaid mekanálaš oahpus.)

Guovdageainnu gilišiljus leat dát boares liššat, mat goappašat leat ruovttus dahkkon. Badjin dáža málle ja vuollin suoma málle.
(Govva: SL)		 Muohttabiila mii vujii Guovdageainnu ja Kárášjoga gaskkas.
(Govva: Jan Harr. Gáldu: Guovdageainnu suohkangirji)

Biila šattai maid buohkaidopmodahkan. 80-logus bohte meahccefievrrut, erenoamážit njealljejuvllat mohtorsihkkal, man atnu birra lea leamaš riidu, sihke boazodoalus ja muđuid. Maiddái eará mekánalaš veahkkeneavvut váldojedje atnui boazodoalus ja meahcceealáhusain, omd. mohtorsahá ja elrávdnjeaggregahta. Ruovttodoalus šadde mekánalaš ja elektralaš veahkkeneavvut dađistaga dábálažžan nugo muđuid riikkas. Dán ovdaneami geažil šattai stuorát beroštumi mekánalaš bargui ja dárbbašuvvui olbmot geat máhtte divvut.
Rittus oažžugohte sámi guolásteaddjit mohtorfátnasiid gaskal sođiid. Dađe mielde go válde mekánalaš veahkkeneavvuid atnui, ohppe olbmot maiddái bajásdoallat ja divvut daid. Máŋggas šadde čeahppes mekanihkarin, velá fidnoskuvlla haga. Dušše unná oasáš dáin boarráseamus mekánalaš veahkkeneavvuin leat vurkejuvvon.

Oahpaheaddji ja oahppi várvves, Sámi joatkkaskuvla ja boazodoalloskuvla, 1989
(Govva: SL)		 Dakkár bargosajit eai baljo gávdno šat Sámis. Sydvarangera mekánalaš barggahat, Girkonjárga 1988.
(Govva: SL)		 Unnán lea seailon vuosttaš mekaniseremis Sámis. Muhto Mertajávrris, Gárasavvonis gávdnen dán lievlomašiinna, mii lea ráhkaduvvon Ruoŧas 1918. In dieđe mo dát lea boahtán deike.
(Govva: SL)

10.1.2. Erenoamášvuođat mekánalaš fágain Sámis otne

Sámi siseatnan- ja vuotnaguovlluin lea unnán industriija. Eai leat máŋga bargosaji industriijamekanihkarin, sveisejeaddjin eai ge mašiidnabargin. Muhto dán guovllus lea ollu mohtorfievrrut, unnimusat seamma ollu go riikka gaskamearri. Biillaid lassin dáppe leat ollu meahccefievrrut, nugo skohterat ja njealljejuvllágat. Leat oalle ollu traktorat ja eará eanandoallomašiinnat, rahkadusmašiinnat ja guorbmebiillat. Gávdnojit moadde unna divohagaža mat sáhttet divvut ja fuolahit fievrruid, muhto eanaš váilojit almmolaš dohkkeheami. Divohagain barget unnán olbmot geain lea fágareive. Fievrodivuhagaid lassin dárbbašit njuovahagat ja muhtin unna buvttadusfitnodagažat mekanihkariid.
Máŋggas, geain lea váldán unnit dahje eanet mekánalaš oahpu barget eanandoalus dahje boazodoalus, vuoddjin, vistebearráigeahččin, bensiidnastašuvnnas dahje eará barggus gos sii sáhttet atnit ávkin osiid das maid leat oahppan mekánalaš oahpus. Ovdal leat ruvkkit maiddái addán máŋgga bargosaji olbmuide geain lea mekánalaš oahppu, muhto dál ii leat nu ollu ruvkedoaibma jođus.

10.2. Sámi máhttu mekánalaš fágain

10.2.1. Makkár mekánalaš máhttu?

Mii sáhttit juogadit sámi máhtu mekánalaš fágain guovtti váldooassái:
* Máhttu sámi metállagieđahallanárbevieruid birra Dainna oaivvildan ruovde- ja veaikeseaguhusaid gieđahallama átnunbierggasin, go dát bargu lea dahkkon Sámis ja/dahje sámit leat dahkan dan. Gieđahallanvuogit leat dábálaččat seamma go eará čearddat leat geavahan, muhto muhtin ađat leat rievddalmasat dahje erenoamážit ollu anus sámi kultuvrras.
* Máhttu mekánalaš veahkkeneavvuid birra, mat leat erenoamáš dehálaš sámi servodagas. Min áiggis dát guoská erenoamážit meahccefievrruide ja reagaide/jorriide dasa. Fievrobuvttadus ii gávdno Sámis, muhto leat ráhkaduvvon jorrit ja reagat.

10.2.2. Čálalaš gáldut

Mekánalaš fágaid birra leat, sámi oktavuođas, ollu unnit čálalaš gáldut go eará Sámi joatkkaskuvllaid fidnofágaid birra. Lea unnán gávdnamis sihke sámi metállagieđahallanárbevieruid birra ja maiddái sámi guovlluid mekaniserema birra. Dasa lassin leat unnán oahppogirjjit dain mekánalaš fáttáin mat leat erenoamáš áigeguovdilat sámi guovlluin, nugo meahccefievrruid divudeapmi. Eai gávdno oppanassiige prentejuvvon gáldut maid sámi fágaolbmot leat čállán. In leat nagodan gávdnat ovttage prentejuvvon sámegiel fágateavstta, in ge čáppagirjjálaš teavstta mekánalaš birrasis.

Lean gávdnan dušše 21 čálalaš gáldu, ja eanaš dáin gálduin leat hui unnán dieđut. Omd. sáhttá muhtin girjjis leat dušše moadde cealkaga mekánalaš fágaid birra. Dáin gálduin lea unnán maid sámit lean čállán, jáhkimis dušše 6-7 gáldu (sullii 1/3). 6 gáldu leat sámegillii dahje sámegillii ovttas eará gielaiguin, 8 dárogillii, 6 ruoŧagillii ja 1 suomagillii.
1999 almmuhuvvui mekánalaš fágaid sátnelistu, mas leat definišuvnnat ja jorgalus dárogillii, suomagillii ja eŋgelasgillii. Dáid tearpmaid leat Sámi giellaráđđi dohkkehan.
In leat gávdnan áššeguoskevaš filmmaid dán fágasuorggi birra. Girjjálašvuođalistu lea mildosis 1.4.

Ruovttus dahkkon geresruovddit Guovdageainnu gilišillju.
(Govva: SL)		 St. Petersburga etnográfalaš dávvirvuorká čájeha nenetsaid rávdebarggu.
(Govva: Basia Głowacka)

10.2.3. Dávvirvuorkkát ja privahta čájáhusat

Dávvirvuorká galgá vuosttamustá čájehit atnubiergasiid ja čiŋaid mat leat leamaš anus áiggiid čađa. Buorre dávvirvuorká berre maiddái čájehit osiid buvttadusproseassain mat leat dáid diŋggaid duohken. Dávvirvuorkkáin sihke dávviriikkain ja eará riikkain lean gávdnan bájiid, muhtimin velá anus, nu ahte doaibma ealli dávvirvuorkán . Dušše oktii lean oaidnán čájáhusa mii čájehii álgoálbmoga rávdebarggu, nammalassii nenetsalaš rávdi Etnográfalaš dávvirvuorkkás St. Petersburggas. Teknihkalaš dávvirvuorkkáin sáhttá gávdnat ollu mii čájeha mekánalaš fágaid ovdáneami; boares bovrenmašiinnaid ja várviid, boarráseamus fievrruid ja lievlamašiinnaid. Makkár boares diŋggaid sáhttá vuordit gávdnat sámi čoakkáldagain, mat gusket mekánalaš fágaide? Oainnán golbma ášši mat mu mielas berrejit leat mielde: Vuosttamustá ruovdebiergasat mat sámit leat duddjon ja/dahje geavahan. Nubbi lea čájehit rávdefága, mii lea leamaš dovddus miehtá Sámi. Loahpalaččat ovdamearkkat mat čájehit teknihkalaš ovdaneapmi, erenoamážit maŋimus 30-40 jagi. Go lean fitnan sámi dávvirvuorkkáin lean erenoamážit ohcan dán, ja dá lea juoga das maid gávdnen: Máŋgga dávvirvuorkkás leat ruovdediŋggat mat sáhttet leat sámi rávdebarggu boađus. Sáhttá leat niibbit, liššat, ákšut, gohppenruovddit, jiehkkut, bivdinruovddit, skirttegat ja bohccobiellut. Sierra sámi rávdebarggu ovdamearka lea gerresiid duolbaruovddit. Kárášjogas muitalit ahte muhtin boares olbmot sáhttet geahččat gerresiin geat leat dáhkon daid. Muhto dát diŋggat dábálaččat čájehuvvo dušše fas bierggasin mii lea geavahuvvon eanandoalus, boazodoalus, bivdimis, duojis ja ruovttodoalus. Dábálaččat ii muitaluvvo geat leat duddjon daid, ii ge gos dat bohtet. Go mun lean jearran, de dávvirvuorkábargit dihtet unnán dan birra. Dát mekánalaš barggu bohtosat eai čájehuvvo dánin. Diŋggain maid gávdná čájáhusain ii leat vejolaš duođaštit leat go sámit duddjon dáid vai oastán daid ránnjáálbmogiin.
Ruovdediŋggat leat hárve ožžon njunuš sáji dahje sierra čilgehusa. Ferte erenoamážit ohcat daid. Sáhttá omd. leat boazu mas lea speallebiellu čeabehis dahje goađis sáhttá leat skirttet árranis. Jáhkimis lea olu eambbo magasiinnain go dat mii lea čájáhusain. Lean veardidan čájáhusa ja magasiinna moatti dávvirvuorkkás. Sihke árranis, Várjjat Sámi dávvirvuorkkás ja Sámi vuorká-dávviriin leat unnimusat 3-4 geardde eambbo ruovdediŋggat magasiinnas go čájáhusas. Muhto Guovdageainnu gilišilljus leat oalle máŋga ruovdebiergasa čájáhusas. Sullii guovtte gearde eambbo lea magasiinnas, muhto dát lea eanaš seammalágánat go dat mat leat čájáhusas. Ii oktage sámi dávvirvuorkkás ii ge stuora dávvirvuorkkáid sámi ossodagain leat olles bádji. Guovdageainnu Gilišilljus lea álvu, muhto dát ii leat ortnegis, ii ge leat bidjon dakkár sádjái ahte lea vejolaš geavahit dan. Sørfoldas lea Kjelvik nammasaš sámi láigodálolašdállu restaurerejuvvon. Dás lea bádji, gos álvi ja dárbbašlaš bierggasat leat gárvvis. Finnmárkkus lea badji čáhcesullos, Ruija Kvenmuseumas, ja Kventunet Bissojogas galggašii maiddái leat bádji.
Moadde dávvirvuorkkás leat fievrrut ja eará veahkkeneavvut mat čájehit mekaniserema Sámis, omd. goarrunmašiidna, skohter dahje maŋegeašmohtor. Dakkár lean ea. ea. gávdnan dávvirvuorkkain Roavvenjárggas, Divttasvuonas ja Kárášjogas. Muhto eai leat go moadde dakkár diŋga guđege dávvirvuorkkás.
Gávdnojit maiddái boares ruovdediŋggat priváhta čoakkáldagain mat leat almmolaš rahpasat. Niiberávdi Strømenga barggahagas lea boares badji. Juhls silbabájis leat máŋga boares sámi atnubierggasa. Ruovddis leat ea. ea. jiehkku, skirttet ja moadde bivdinruovddi.
Listu mii čájeha maid lean gávdnan dávvirvuorkkáin lea mildosis 2.4.

Álvi ja vuoššu, Sámi Vuorká-dávviriid magasiinnas.
(Govva: SL)		 Arnt Fjellstad, Aarporttes, čájeha geatkeruovddi maid su áhčči duddjui.
(Govva: SL)		 Boares fanasmohtor, Árran, Divttasvuotna
(Govva: SL)

10.2.4. Njálmmálaš gáldut

Nugo lean čájehan ovdal, lea meastá miehtá Sámi leamaš rávdeárbevierru. Eanaš sajit sii heite dáhkumis go mekaniseren ja fabrihkkabuvttadus bođii 50- ja 60-logus. Lean moadde jagi ohcan olbmuid geat dovdet boares rávdebargoárbevieruid, muhto measta juohke sajis oaččun vástádusa ahte lean boahtán moaddelogi jagi beare maŋit. Lean dávjá gullan nugo: «Mu áhčči lei rávdi, muhto son jámii logi jagi áigi.» Danin lea váttis gávdnat njuolgagálduid. Ferte buorre muddui duhtat nubbigálduiguin, geat buoremus lagi mielde leat rádjen muhtin dáhkkon diŋggaid ja bargoneavvuid. Lulli-Sámis deiven guokte dievddu geat muitaleigga ahte sutno áhčit leigga rávddit. Nubbi rávdi lei boazosápmelaš ja dágui maiddái ea ea. bohccobielluid, sihke alccesan ja vuovdemassii. Ii mihkkege su buvttadusas leat seilon. Son lea áidna man birra lean gullan gii lei sihke boazosápmelažžan ja rávdin. Nubbi rávdi lei eanandoallin ja snihkkárin . Son ráhkadii earret eará diŋggaid boazodoalu várás, nugo bielluid ja doaŋggaid maiguin gáldet bohccuid. Muhtin dáin diŋggain leat seilon, ea. ea. ruovddit maiguin bivdit geatkki ja albasa.
Máŋga sámi báikkálaš servodagas lean gullan ahte doppe ledje ovdal máŋga sápmelačča geat ledje čeahppes rávddit. Sis-Finnmárkkus ledje unnán rávddit, sii geat ledje Guovdageainnus bohte Suomas, jogo sisafárrejeaddjit dahje golggolaččat.

Lean gullan máŋga boares olbmo birra, geat dihtet eambbo rávdeárbevieruid birra, muhto in leat vel ollen čuovvulit dán. Dát čájeha ahte lea ain vejolaš gávdnat njálmmalaš máhtu ja muhtomin velá praktihkalaš máhtu, muhto sii geat máhttet leat dávjá nu boarrásat ahte lea hoahpu čoaggit dán máhtu. Ain gávdno moadde niiberávddi geat ieža dahkot niibbiid. Dákkárat gávdnojit ea. ea. dáin báikkiin: Hemnesberget, Bárši, Anár ja Kárášjohka. Buotbealásaš sámi rávddit geat dáhkot buotlágán ruovdediŋggaid eai baljo gávdno šat, muhto muhtin muddui han gávdnojit ain olbmot geain lea máhttu mii sáhtášii leat ávkkálaš skuvlii.

10.3. Mekánalaš fágat sámi oahpus

10.3.1. Historjjálaš ovddideapmi

Sámi joatkkaskuvla (dalá Statens heimeyrkesskole for samer) álggii juo 1960:s jagáš ruovde- ja metállakurssa, maŋŋilis gohččoduvvon mašiidna ja mekanihkar ja mekánalaš fágat. 1967 rájes skuvla geavahii barggahatskuvlla našuvnnalaš oahppoplánaid, dan maŋŋil dat lea čuvvon molsašuddi našuvnnalaš oahppoplánaid. 1982 šattai JK1 mekanihkar, mii lei oppalaš joatkka vuođđokurssa maŋŋil, ii ge ásahuvvon vissis fágareivii. Dát lei váivvádus danin go oahppit eai ožžon ollislaš oahpu, muhto lei maiddái ovdamunni danin go šattai vejolaš heivehit dan báikkálaš bargui. 1989 rájes joatkkakursa rievdaduvvui eanandoallomekanihkaroahppun, mas álggos lei JK1, maŋŋilis maiddái JK2. Muhto dát ii bistán guhká. Ođastus 94 mielde eanandoallomekanihkar JK1 rievdaduvvui bargomašiidnan JK1 1995 ja JK2 jávkái skuvllas. Dasgo ii lean vejolaš háhkat oahppahallisajiid, dát mearkkášii ahte eanandoallomekanihkaroahppu Finnmárkkus heittihuvvui. Maŋimus jagiid ii leat leamaš JK1 ge skuvllas.
Sámi joatkkaskuvla Kárášjogas álggahii mekánalaš fágaid vuođđokurssa 1997. Dát vuođđokursa bistá 2 jagi ja lea heivehuvvon ohppiide geain lea oahppanváttisvuođat. Skuvllat leat máŋga jagi geahččalan oažžut JK1-suorggi unnamášiinnažat. Dát ii leat vel lihkkostuvvan, sivain maid čilgen maŋŋilis.
Lassin mekánalaš fágasuorggi, luonddudoalu vuođđokurssas lea fága mii gohččoduvvo teknihkalaš fága. Guovdageainnus dát klássa geavaha seamma barggahaga go mekánalaš fágat, ja maiddái boazodoallooahppit sáhttet ráhkadit muhtin dáin diŋggain maid čilgen maŋŋilis.

10.3.2. Oahppoplánat

Mu dieđu mielde leat sámi joatkkaskuvllaid mekánalaš oahpus leamaš oktiibuot 8 oahppoplána . Dáin plánain ii oktage leat namuhan oahppoávdnasiid dahje ulbmiliid mat leat erenoamážat čadnon sámi kultuvrii ii ge sámi guovlluide. Eai ge leat deattuhan báikkálaš árbevieruid eai ge báikkálaš ealáhusaid. Eará fágat man birra lean čállán dás leat unnimusat muhtin muddui namuhan ahte oahppu galgá beroštit báikkálaš árbevieruin, nugo báikkálaš borramušas dahje báikkálaš huksenvierus. Hárjehusráiddut, mat ovdal ledje guovddážis mekánalaš vuođđokurssas, eai sisttisdoallan makkárge diŋggaid mat ledje dábálaš ánus báikkálaš sámi servodagas. Dálá oahppoplána ulbmilcealkámušain lea ollu máhtu, gálgga, sihkkárvuođa, fidnoetihka ja njuolggadusaid birra, muhto das ii leat mihkkege kultuvrra, identitehta ja eallinbirrasa birra (vrd. oahppolága § 1).
Go dás čálán mekánalaš fágaid sámi sisdoalu birra, de ii leat sáhka sisdoalus mii lea mearriduvvon oahppoplánain. Sámi sisdoallu ferte leat báikkálaš initiatiiva, vuosttamustá mekánalaš fágaid oahpaheddjiin. Man muddui sii nagodit čađahit sámi sisdoalu, lea ea.ea. dán duohken:
- Addet go oahppoplánat saji ja áiggi dasa, vai lea go plána nu dievvá ulbmiliin ahte váldá buot áiggi.
- Beroštit go oahpaheaddjit árbevirolaš sámi ja báikkálaš diŋggain ja mašiinnain mat geavahuvvo báikkálaččat, ja lea go sis máhttu dan birra.
- Lea go oahpaheddjiin gealbu ja nákca ieža ráhkadit dárbbašlaš oahpponeavvuid.

Jus veardida mekánalaš fágaid vuođđokurssa oahppoplánaid ovdal ja maŋŋil Ođastus 94, oaidná ahte boares plánas lei eambbo sadji báikkálaš fáttáide, dan láhkai ahte plánas lei 75% geatnegahton ávdnasat ja 25% válljenávdnasat. Ođastus 94 mielde ii gávdno šat makkárge válljenávnnas, ja geatnegahtton bargu eambbo go deavdá áiggi mii lea. Seammás leat oppalašfágat viiddiduvvon 3 vahkodiimmuin ja elektro 3 diimmuin, nu ahte oktiibuot lea 6 diimmu unnit álbma mekánalaš fágaide. Dát čájeha ahte jus sámi sisdoallu galgá čáhkat oahpaheapmái, de gáibiduvvo oalle ollu oahpaheddjiin, sihke gealbbu, initiatiiva ja bargonávcca dáfus.

10.3.3. Oahpaheami sámi sisdoallu

Sámi joatkkaskuvllat leat geahččalan heivehit oahpu sihke báikkálaš ealáhusaide ja sámi kultuvrii. Dan sii leat dahkan guovtti láhkai:
* buvttidit metálladiŋggaid mat leat anus sámi ealáhusain, omd. bohccobiellu ja jiehkku.
* divvut unna fievrruid ja mohtoriid.
Sámi joatkkaskuvla ja boazodoalloskuvllas 90-logu ráhkadeimmet oahppohárjehussan diŋggaid nugo niibi, áisa, bohccobiellu, skirttet ja jiehkku. Moadde oahpaheaddji serve dan bargui, iežaset máhtu mielde. Ovttasbargguin ohppiiguin ráhkadeimmet málliid, sárggosiid ja bargočilgehusaid. Dán bargu fertiimet heivehit gieđahallanvugiide mii lei vejolaš min barggahagas. Livččii gal leamaš sávahahtti bargat álbma boares bájis, muhto boares álvi lei billašuvvan ja bálkestuvvon, ii ge lean skuvla oastán ođđa. Danin čuohpaimet niibedeari pláhtaskárriiguin ja viŋkilšliippain ja sojaheaimmet jiehkku gássadolain. Jurdda lei seammás ealáskáhttit fas dološ dáhkunárbevieru. Juste ovdal go mun heiten skuvllas 1998 osttiimet ođđa álvvi, muhto maŋimus háve go fitnen skuvllas lei álvi bálkkestuvvon muhtin rádjui. Oahpaheaddjit ja oahppit leat maiddái geahččalan ráhkadit lávvoommaniid. Dát sáhttá leat beare stuoris bargu vuođđokurssas, muhto buorre bargu joatkkakurssas.

Vaikko mii leš čállon oahppoplánas, beroštit eanaš oahppit geat válljejit mekánalaš fágaid eanemusat skruvvemis. Sis-Finnmárkkus dát mearkkáša vuostážettiin divvut fievrruid ja ráhkadit dasa liigebiergasiid. Bivnnuseamos leat skohter, moped ja njealljejuvllát. Dát bargu lei nu bivnnut ahte mii oahpaheaddjit muhtin jagiid fertiimet ráddjet áiggi maid oahppit besse atnit divvumii, jus galggašedje ollet ollášuhttit maiddái eará oahppoplána ulbmiliid. Dasgo dán háve lei buorre oktavuohta ohppiid beroštumiid ja báikkálaš ealáhusa dárbbuid gaskkas, geahččaleimmet gávdnat eambbo saji dákkár bargui go dan mii bođii ovdan oahppoplánain. Dasa lassin válddiimet dán mielde maiddái teorioahpus. álggaheimmet mohtoroahpu vuođđokurssas, váikko dát ii lean oahppoplánas. Muhtin jagiid mis lei eahketrabas skuvla barggahagas oktii vahkus. Oahppit geavahedje dan eahkeda measta dušše fievrodivvumii.

Erret mu, leat buot sámi joatkkaskuvllaid mekánalaš fágaid oahpaheaddjit maŋimus 12 jagiid leamaš sámi guovllus eret, ja sii lea oalle bures dovddan sámi kultuvrra, giela ja báikkálaš ealáhusaid. Eanaš oahpaheaddjit, fas erret mu, leat leamaš čeahpit divvut skohteriid, njealljejuvllagiid ja eará unnamašiinnažiid. Guokte oahpaheaddji ráhkadišgohte 90-logu álggus oahpponeavvu maid galge gohččodit «Mašiinnat boazodoalus ja meahccesteamis». Dás galggai leat 4 unnamašiinnaža: skohter, moped, maŋŋegeašmohtor ja mohtorsahá. Dađe bahábut dát bargu ii ollášuvvon.

Eanandoallomekanihkaroahpus lei Guovdageainnus mašiinnat mat geavahuvvojit boazodoalus ja meahcceealáhusain fásta oassi dás maid buot oahppit galge bargat. Nuppi bealde unniduvvui oahppu dakkár mašiinnaid birra, mat eai baljo gávdno Sámis. Seammás barge oahpaheaddjit dan ala ahte unnamašiinnažat galge dohkkehuvvot sierra fágan. Dát šaddai vel eanet áigeguovdil maŋŋil go Ođastus 94 mielde šattai JK1 bargomašiinnat, mii attii vel unnit saji unnamašiinnažiidda. Skuvllaid álgaga vuođul b> ozai Sámi oahpahusráđđi departemeanttas unnamašiinnažiid dohkkehuvvon fágareiven ja JK1-fálaldahkan. Unnamašiinnažiiguin oaivvildedje dalle dakkar mašiinnaid nugo skohter, mohtorsihkkal/moped, meahccefievrrut, elrávdnjeaggregahtta, gieddečuohpán, muohtajurssán, maŋŋegeašmohtor, duolbmanmašiidna, mohtorsahá ja kompressor. Muhto departemeanta hilggui ohcama ákkáin ahte "dát oahppu buorre muddui gokčojuvvo mohtorsihkkalfágas".

Čoahkkáigeassun sáhttá dadjat ahte dálá oahppoplánat eai govčča bures mekánalaš barggu mii dál lea sámi guovlluin. Ii leat dán radjái leamaš vejolaš oažžut eiseválddiid dohkehit fágareivve ja JK1-fálaldaga mii lea heivehuvvon dáid guovlluid ealáhusaide.

Dát skálžoploga, mii lea árrana čájáhusas, lea čielgasit ruovttus dáhkkon. Divttasvuonas ledje ovdal máŋga sámi rávddi.
(Govva: SL)		 Áisa mii ráhkaduvvo stállebohcciin.
(Sárggus: SL / Per Aarseth)

10.4. Moadde boares ruovdebiergasa

áiggun dás geahčadit njeallje ruovdebuktaga, mat leat dovddus sámi guovlluin; niibi, biellu, skirttet ja jiehkku. Buot dát diŋggat heivehit hárjehussan mekánalaš fágas, muhtin muddui maiddái boazodoallo- ja duodjeohppiide. áiggun geahčadit mo dát biergasat leat ráhkaduvvon ja geavahuvvon ja mo sáhttá geavahit dáid sámi joatkkaoahpus.

10.4.1. Niibi

Muhtin niibešlájat gohččoduvvo dávjá «sámeniibin», muhto sámit leat geavahan ja geavahit máŋgalágán niibbiid. Dáid gaskkas áiggun namuhit golbma váldošlája:
* Stuoraniibi. Gohččoduvvo máiddái sámeniibi. Dearri lea 7-10 dumá guhkki. Geavahuvvo ea.ea. njuovvamii, rihttemii ja durggiid ja miestagiid čuollamii.
* Buvku. Hápmi lea nugo dáža "tollekniv", muhto sámi niibbiid nađain ja dohpain lea erenoamáš ávnnas ja čiŋat.
* Miessemerkunniibi. Dát lea niibi mas lea hui oanehis dearri, ja mii geavahuvvo miessemerkumii.

Konrad Nielsen lea sátnegirjjistis čoaggán máŋgga sáni niibbiid birra, maid čájehan dás originála čállinvuogis ja Nielsena dárogiel čilgehusain:
buiko = liten, smal, gjerne slitt kniv
buwko = norsk eller finsk tollekniv (mindre enn alminnelig lappisk kniv)
doalka, dohlit = ukvass kniv
færan = redskap (kniv eller øks) til å telgje med
goakka = stor kniv
gočče, skočče = ussel (rusten og gammel ) kniv
gulca = verdiløs tingest (Kt bare om en dårlig kniv)
guŋka = slitt og dårlig kniv (P)
juŋga = brødkniv, forskjærkniv
nalko = liten ja dårlig kniv
bævdeniibe = bordkniv
ladasniibe, liŋkuniibe, maccastakniibe = fallekniv
miessemærkom-niibe = (kalvemerkingskniv)
noarsa = ting som er kort og butt, tildels også om ukvass kniv eller øks
norke = kniv som er blitt utskjemt, aldeles ødelagt
 Lea mearkkášahtti ahte lea erenoamáš rikkis sátnevuorká heajus niibbiid birra.

Moadde girjjis sámi kulturhistorjjá birra sáhttá lohkat sámeniibbiid birra. Muhtin duodjegirjjiin sáhttá lohkat sámeniibbi ráhkadeami birra, muhto eanaš nađa ja dohpa, ii ge deari birra. Leat almmuhuvvon moadde girjji dárogillii niiberáhkadeami birra, muhto dát čilgejit eambbo dáža go sámi árbevieru. Muhtin dáin girjjiin addet mávssolaš dieđu niibedáhkuma birra.

Abraham Mikkelsen Unjárggas lei okta dain vuosttažiin geat álggaheddje sámeniibebuvttadusa. Várjjat Sámi Museas lea čájáhat mii čájeha buvttadusproseassa.
(Govva: SL)

Ovdal lei dábáleabbo ieža dáhkut niibbiid, muhto hárve olbmot máhttet dan dáidda otne, sihke sámiid ja dážaid gaskkas. Eanaš sámi niiberáhkadeaddjit ostet niibederiid gárvvisin niibefabrihkain, Lulli-Norggas dahje olgoriikkas. Moadde sámi duojára dahkkot ieža niibederiid, muhto dalle lea áinnas hui čáppa niibbit mat maiddái leat hui divrasat.

SJSBS:as ledje oahpaheaddjit ja oahppit juo ovdal go mun bargagohten dohko geahččalan ráhkadit niibbiid. ávdnasat ledje dalle boares sahádearit ja dávgestálli biiladávggiin. Mu áiggis osttiimet 2-3 mm asses pláhttáid buoššodahtti stális ja oahppit čuhppe niibedeari bortnisiin oktan bihttán mašiidnaskárrihiin ja viŋkilšliippain. Dan maŋŋil šliipejedje ja buoššodedje niibbi. Dát šattai oalle beallegárvvis, go oahppit hárve olle ráhkadit nađa ja ii goassege dohpa. Jurdda lei ovttasbargat duodjeossodagain, nu ahte buot min oahppit sáhtte ráhkadit olles niibbi, muhto nu guhkás mii eat ollen. Jurddašeimmet maiddái dáhkut niibederiid, muhto ean lean ollen guhkelii go oastit álvvi dalle go mun heiten skuvllas. Dan maŋŋil ii oktage lea čuovvulan dán ášši, Ovttas nuppi mekanihkaroahpaheddjiin mus lei oktavuohta báikkálaš niibeduojáriin. Galggaime geahččalit veahkehit su nu ahte son sáhtii ráhkadit niibederiid ieš. Dát prošeakta bissehuvvui ea ea. váilevaš ruhtadeami geažil.

10.4.2. Biellu

Biellut leat geavahuvvon máŋga čuođi jagi šibitdoalus ja boazodoalus. Bielluin leat leamaš máŋga doaimma, ea.ea. muitalit guođuheddjiid gos eallit leat, čoaggit ealu dahje láiddestit dan vissis guvlui ja baldit boraspiriid. Go olbmot leat vuodján herggiiguin ja heasttaiguin sii leat heŋgen bielluid reagas dahje leaŋggain. Muhtin riikkain máilmmis leat biellut maiddái geavahuvvon musihkkačuojanassan, muhto dát ii leat dovddus sámiid gaskkas.

Biellut leat ráhkaduvvon bronššas, meissegis, veaikkis ja stális. Ráhkadanvuogit leat leamaš leikun ja pláhta máhccun. Leikejuvvon biellut leat leamas meissegis, veaikkis dahje bronššas, spellebiellut eanaš stális, muhto gávdno maiddái spellebiellut veaikkis ja meissegis. Dávjá stállebielluin lea gokčangeardi meissegis. Spellebiellut leat oktiibidjon máŋgaláhkai; jugadeapmi, sveisen, doarrun ja vadjan.

Bielluin sáhttá leat jorba, ovála, njealjehaslaš dahje njuolggočiegat rastáčuohpahat. Biellut leat measta álo čohkolaččat (lávvolaččat). Moadde háve lean oaidnán sylindralaš bielluid. Gávdnojit maiddái biellut mat leat viidáseamus gaskkus ja gáržit njálmmis.

In leat gávdnan makkárge čálalaš gálduid biellogeavaheami birra, ii ge sámi ii ge dáža árbevierus. Njálmmálaš gáldut Guovdageainnus muitalit ahte doppe leat árbevirolaččat bohccuin, sávzzain, gusain ja heasttain leamaš iežžlágán biellut. (Eará guovlluin orru dát erohus leamaš unnit.) Bohccobielluin leat dábálaččat njuolggočiegat rastáčuohpahat, ja dat leat ráhkaduvvon stállepláhtas, dávja gokčangerddiin meissegis. Stuorrudat sáhttá molssašuddat geavaheami mielde, omd. heargebiellu ja áldobiellu. Bielluin leat sierra namat sturrodaga ja jiena mielde. Stuora heargebiellu, mas lea čiekŋalis šuokŋa, gohččoduvvo roŋge, biellu mas lea alla šuokŋa fas skiŋga.

Bohccobiellu bárgosárgosat
(Govva: SL)		 Bohccobiellu bárgosárgosat
(Govva: SL)		 Moaddelágán biellu, Sámi vuorká-dávvirat. Badjin divga, vuollin golka.
(Govva: SL)

Bohccobielluin lea dávjá leamaš oanehit geavja go eará bielluin. Sivva lei ahte bohccos ii lean "klave", muhto heŋgii sistelávžžis. Gussabielluin leat dávjá leamaš njealjehaslaš rastáčuohpahat ja dát leat dávjá leikejuvvon. Savzabiellut leat unnit go bohccobiellut, muhto dain lea seamma hápmi ja ávdnasat. Go vudje heastain lei dábálaš atnit golkka (dárogillii: dombjølle), jorba, skoavddas biellu man siste leat luođat. Sihke heastta ja bohcco leaŋggat sáhte sierra diliin čiŋaduvvot unna čohkolaš biellošiiguin, main lei jorba rastáčuohpahat ja mat ledje leikejuvvon meissegis dahje bronššas. Dákkár biellu gohččoduvvo sámegillii divga. Dát sáhttet leat čiŋaduvvon minsttariin.

Ovdal ledje máŋggas geat ráhkadeadje alcceseaset bielluid, vejolaš maiddái ránnjáide ja oahppesolbmuide. Ea.ea. ledje Deanus moadde biellorávdi. Muhto in leat gullan ahte muhtimat Sámis leat duddjon ollu bielluid vuovdima várás. Ollu dáin árbevieruin lea dál jávkame, ea ea. danin go ii baljo oktage ráhkat bielluid ruovttus šat. Biellut maid sáhttá oastit Guovdageainnus bohtet Os husdyrmerkefabrikk:as, Østerdalenis. Sii vuvdet dál seamma biellomálle buotlágán biellošibihiidda. Dát lea spellebiellut stális, main lea gokčangeardi meissegis. Oktiibidjanvuohki lea čuokkissveisen. Biellut ráhkaduvvojit 7 stuorrudagas, 5.5 - 12 cm (govdodat = allodat), sáhttá válljet doares- dahje miehte-geavja. Fabrihka gálvokatalogas lea čállon guđege biellu birra heive gáicca, sávzza, gálbi, guiggu, gusa dahje heastta várás. Ii mihkkege lea čállon bohcco birra. Venoris lohket ahte sii vuvdet buot stuorrudagaid bohccobiellun.

Norgga bealde orrot spellebiellu leame dábáleamus. Suomas leat baicce leikejuvvon biellut eambbo anus. árbevirolaččat dain lei alimus árvu, danin go spellebiellut lei juoga maid «buohkat» máhtte ráhkadit. Leikejun biellut bohte bielloleikuhagas Roavvenjárgga lulabealde. Spellebiellut mat leat ráhkaduvvon stális orrot leame ruovttus ráhkaduvvon, dat mat leat ráhkaduvvon meissegis dahje veaikkis orrot eambbo fábrihkagálvun. Lea hui váttis gávnnahit gos biellut bohtet, dávvirvuorkkáin gos lean jearran sii eai dieđe geat leat ráhkadan daid dahje gos dat leat oston.

SJSBS:as dáhpáhuvai ahte boazosápmelaččat bohte skuvlii boares bielluiguin, mat ledje nu ruston dahje suovggas ahte dain lei ráigi. Jerre mis sáhtiimet go mii divvut daid, go sii háliidedje ain atnit daid boares bielluid. Fuomašin dalle ahte go sáhtiimet divvut bielluid galgašeimmet maiddái máhttit ráhkadit ođđa bielluid. De iskadin mo boares biellut ledje konstruerejuvvon ja sárgon ovtta. Sárggosa mielde ráhkadin málle ja buoridin sárggosa vásahusaid mielde. De divttiimet ohppiid geahččalit ja dat manai nu bures ahte biellu šattai bistevaš oassin min bargoráiddus. Gávnnaheimmet ahte dat lei buorre hárjehus pláhtabarggus ja sveisemis. Seammas dat čanai mekánalaš oahpu eambbo báikkálaš servodahkii ja sámi kultuvrii.

10.4.3. Skirttet

Skirttet lea ruovdebierggas mainna sáhttá heŋget ruittu árranis. Dan sáhttá stellet bajás ja vulos čuohpasiiguin mat leat čuhppon duolba ruovddis. Dás anán sáni skirttet dušše dákkára birra. Gávdnojit maiddái oktagearddánit heŋgenbiergasat ráhkaduvvon gehtegiin roahkiiguin, riggi. Lean maiddái oaidnán heŋgenbiergasa mii muhtinláhkai lei rikki ja skirttega gaskkas, skirttethámis, muhto sojahuvvon assas stálleárppus.

Lean gávdnan ovttalágán skirttegiid sámi ja dáro dávvirvuorkkáin, mii čájeha ahte sihke dážat ja sámit leat geavahan ja ráhkadan skirttegiid. Mu dieđu mielde ii leat erohus sámi ja dáža skirttetšlájaid gaskkas, molssašupmi manná čearddalaš rájaid rastá. Dattetge sáhttá otne dadjat ahte skirttet lea mihtilmas sámiide, go sámiid gaskkas dat lea olu eambbo leamaš anus min áiggi rádjái. Dušše sámi birrasis lean oaidnán skirttegiid anus.

Buot skirttegat maid mun lean oaidnán leat leamaš ruovddis. Raporttas Ivggus 1800-logu loahpas , muitaluvvo ahte ledje muorraskirttegat. Dán raporttas lea maiddái sárggus, mii čájeha skirttega, mii dehálaš áššiin lea earálágán go buot earáid maid lean oaidnán; čuohpastagat leat vuolit oasis, ja dain leat njálmmit vulosguvlui. Muđuid molssašuvvet skirttegat maid lean gávdnan nu:
- čoagis dahje čieŋalis čuohpastagat
- bajit ja vuolit roahkki vuostáguvlui dahje ovtta guvlui.
- bajimus vuolit stákkus lea jogo čadnon luovus riekkis maid heŋge bajit stákku čuohpastagas, dahje stággu lea guhkkiduvvon sojahuvvon pláhtain, man gaskkus lea čuhppon luodda.
Lean oaidnán skirttegiid máŋgga sámi dávvirvuorkkás, muhto go lean jearran, sii eai leat diehtán geat leat ráhkadan daid. Muhto lean gávnnahan geat leat ráhkadan moadde skirttega mat leat priváhta anus. Leat dalle leamaš sámit báikkálaš servodagas geat leat ráhkadan dáid. Muhto in leat gullan ahte olbmot leat dáhkon ollu skirttegiid vuovdemassii.
SJSBS:as álggiimet skirttegiin oahppihárjehussan 90-logu gaskamuttus. Gávnnaimet boares skirttega ja sárgguimet dan. Go olbmot olggobealde skuvlla oidne ahte ráhkadeimmet skirttegiid, šattai stuora beroštupmi ja máŋggas háliidedje diŋgut mis.


(Govva: SL)

10.4.4. Jiehkku

Olles árktalaš guovllus lea nahkke- ja sistegieđahallan leamaš hui dehálaš bargu. Faskkonat mat leat geavahuvvon dasa leat máŋgalágánat, sihke ávdnasa ja hámi dáfus. Dološ áiggis ledje dákte- ja geađge-faskkonat, maŋŋilis lea stálli leamaš deháleamus ávnnas. Unjárggas gávdnen duojára gii geavahii geađgefaskkona mii lei ráhkaduvvon geađgeáiggi málle mielde. Faskkoniid hápmi molssašuddá sihke dan mielde makkár nahkki / duolji / sisti lea ja makkár bargu galgá dahkat, muhto sáhttá maiddái gávdnat ahte seamma bargui lea iežalágán faskkonat iešguđetge kulturguovllus.
Sámi guovlluin lean gávdnan njealljelágán ráhkadusat:

Dipmadanruovdi
Dát lea muhtin lágán guhkes niibi mas guđege geažis lea jogo:
a. muorranađđa
b. sojahuvvon geahčči maid sáhttá dearpat muora sisa. Dát gohččoduvvo ruoŧagillii dragjärn, vapstensámegillii: gesemruote.
c. ruovdegeahčči sojahuvvon fárfun. Dán gohččuda Konrad Nielsen "spier'ko" (spierku). Kåven 1995 jorgala spierku sániin «bråk». Nielsena mielde dát bierggas juo su áiggis ii lean šat anus.

Golbmalágan fáskkonat; dipmadanruovdi, jiehkku ja skuohpá. Sámi Instituhtta.
(Govva: SL)

Skuohpá
Dát lea ostofaskkon mas lea suorrenađđa ja doaresávju. Guovdageainnus gohččoduvvo skuohpá dahje guohpá, Divttasvuonas skuoppa, Nuorta-Finnmárkkus faskkan dahje faskkanas. Dán leat gávdnan moatti dávvirvuorkkás. Sálttus ráhkadedje dákkáriid boares liššain.

Neaskin-ruovdi.
Dát lea faskkon maid geavaha dušše ovttain gieđain. Faskkondearri lea duolbbas ja lea guhkes dávgehápmásaš doaresávju. Nađđa sáhttá leat parallealla ávjjuin, nugo inuihtaid málle (ulu) dahje njuolggočihkii ávjju ektui, nugo dáža málles. Sámit leat unnán muddui geavahan dákkár faskkona.

Jiehkku
Jiehkku lea S-hápmásaš guovttegieđafaskkon mas lea muorranađđa. Jus veardida eará árktalaš čearddaiguin, oaidná ahte sii leat buohkat faskon náhkiid / sisttiid. Guovttegieđafaskkonat leat maiddái dovddus eará čearddaid gaskkas, muhto S-hápmi orru leame erenoamáš sámi. Guovdageainnu dávvirvuorkká jođiheaddji čilge ná manne oide S-hámi: «Go lea S-hápmi, de deaddá ovdabealde ávdnasa ja maŋabealde ráhpu, ja dan láhkai sihke dikšojuvvo ja fanahuvvo ávnnas dahje sisti neaskkidettiin»

Áiggun dás vuosttážettiin geahčadit jiehkku, sihke danin go dat lea eanemusat anus sámi duojis ja danin go lea stuoramus hástálus mekánalaš ohppiide ráhkadit dan. Jiehkku oktasaš dovdamearkkat leat, S-hámi lassin, ahte ruovdi lea seaggimus gaskkus, ahte ávju lea jorbejuvvon ja čadnon muorranađđii ovttan dahje guvttiin skruvain. Eanaš jiehkkut leat ovttalágán goappašiid geažis, earáin lea čuohpusat nuppi geažis, nu ahte šaddet máŋga oanehis ávjju maŋŋalagaid. Dákkár in leat oaidnán dávvirvuorkkáin, duojárat muitalit ahte dát lea ođđa vierru. Go dološ áiggis ráhkadedje jiehkkuid sii jáhkimis báhkke stáli álvvus ja derpe stáđi alde. Dalle go mii SJSBS:as ráhkadišgođiimet jiehkkuid, mis lei unnán diehtu dan ráhkadeami birra. Gávnnaheimmet ahte sáhtášii leat ovdamunni geavahit válljudanmálle man mielde sojahit stállepláhtá, ja mun sárgon dákkára. Oahppit ráhkadedje dalle álggos iežaset válljudanmálle ovdal go ráhkadedje jiehkku.

10.5. Konklušuvdna mekánalaš fágaid birra

Sámis leat guhkes árbevierut buvttadit bierggasiid ja eará metálladiŋggaid, erenoamážit stális. Sámi rávdeárbevierru orru leamaš nanus eanaš oasis Sámis unnimusat 16-1700-logu rájes 1950-60-logu rádjái. Leat dál hui unnán olbmot geat doalahit dan árbevieru, muhto muhtin vuoras olbmuin lea máhttu maid eai šat geavat. Dát árbevierru lea hui unnán muddui dokumentejuvvon čálalaš gálduin. Almmulaš ja priváhta dávvirvuorkkáin leat ollu ruovdebiergasat maid sámit leat atnan boazodoalus, eanandoalus, bivdimis ja duojis. Muhto hárve lea duođáštuvvon geat leat ráhkadan dáid diŋggaid. Danin lea váttis dadjat man ollu sámit leat ieža ráhkádan ja maid sii leat oastán earáin.

Mekaniseren álggii sámi servodagas muhtin muddui 20-logus (fanasmohtorat), Sis- Finnmárkkus álggii mekaniseren albma láhkai easkká 50-60-logus. Unnán dan ovddideamis lea dokumenterejuvvon čálalaš gálduin ja dávvirvuorkkáin. Otná sámi servodat lea hui ollu mekaniserejuvvon ja ođđaáigásaš teknologiija lea anus buot ealáhusain. Dattege leat čielga erenoamášvuođat stuoraservodaga ektui, erenoamážit guovlluin gos lea ollu boazodoallu. Lea unnán industriija, muhto ollu fievrrut ja mekánalaš veahkkeneavvut mat leat anus boazodoalus ja meahcceealáhusain. Dákkár mašiinnaid divvun ja doalaheapmi lea unnán muddui ožžon saji mekánalaš fágaid našuvnnalaš oahppoplánaide.
Mekánalaš fágaid oahppoplánat ja oahppogirjjit leat ráhkaduvvon Norgga stuoraservodaga várás, vuosttažettiin gávppogiid ja industriijabáikkiid várás. Ii leat jurddašuvvon heivehit oahpu báikkálaš diliide, ii ge fága historjjá ja kultuvrra ii ge otná ealáhusaid dáfus.
Sámi oahppu mekánalaš fágaid vuođđokurssas berre danin earuhit našuvnnalaš oahpus guovtti láhkai:
* čatnat oahpu sámi guovlluid metállagieđahallanárbevieruide
* ásahit divvunbarggu mašiinnaide mat leat anus sámi ealáhusain ja muđuid báikkálaš servodagas
Sámi joatkkaskuvllat leat geahččalan heivehit oahpu goappašiid guvlui. Dát lea dahkan oahpu eambbo realistalačča ohppiide ja maiddái addán mekánalaš fágaid muhtin muddui sámi sisdoalu. Muhto lea seammás leamaš ja lea ain muhtin hehtehusat dán barggus:
* Oahppoplánain leat nu ollu fáttát maiguin ferte bargat, ahte lea váttis gávdnat saji dasa maid háliida bargat.
* Ii gávdno oahpponeavvut ja leat unnán čálalaš gáldut dákkár oahpaheapmái.
* Oahpaheddjiin ii leat doarvái máhttu dáid fáttáid birra, ja eai gávdno kurssat maid sáhttet vázzit.
* Lea váttis gávdnat olbmuid olggobealde skuvlla geain lea dákkár máhttu, ja jus gávdná, de skuvllas ii leat ruhta bálkkáhit sin guosselogaldallin / -bagadallin. KUF lea hilgon Sámi joatkkaskuvllaid ja Sámi oahpahusráđi ohcama álggahit unnamašiinnažiid JK1.

Sihkkarasttit sámi oahpu mekánalaš fágain, berre danin ráhkaduvvot sierra sámi oahppoplána mekánalaš fágaid vuođđokurssa várás. Dasa lassin berre álggahuvvot unnamašiinnažiid fágareive ja JK1. Sámi joatkkaskuvlla-guovttis sáhttet dalle vuorulagaid fállat dan fága, go gáibiduvvošii oalle unnán losses bierggasat ja unnit barggahatsaji go máŋgga eará mekánalaš fágat.
Lean namuhan moadde diŋgga sámi árbevierus maid skuvllat sáhttet atnit hárjehussan. Gávdnojit vel eanet vejolašvuođat. Lea dasa lassin sávahahtti atnit guosselogaldalliid/ bagadalliid, dan muddui go lea vejolaš gávdnat.
Go guoská mekánalaš veahkkeneavvuide mat leat anus ođđaáigásaš sámi servodagas, oainnán guokte váldobargovuogi: Skuvla sáhttá váldit vuostá fievrruid ja mašiinnaid ja divvut daid skuvllas, ja moadde vahku ain hávil sáhttet oahppit beassat bargat báikkálaš fitnodagain.

Boahtte kapihtalii

Mu fierbmebáikki váldosiidu
sveilund@online.no