Čállon 01.10.2002. Ii vel deaddiluvvon.
Denne artikkelen på norsk

Svein Lund

Háliida go Oahpahusdepartemeanta sámi oahpu?

Oahpahus- ja dutkandepartemeanta (ODD) lea dán jagi máŋgalahkái fállehan sámi oahpu. Dát lea čielgasit Norgga stáhta almmulaš sámepolitihka vuostá. Vaikko stáhtaministar ja gonagas lea bivdán ándagassii ovddit dáruiduhtima ovddas, leat ain nana fámut mat orrot háliideame máhccat dáruiduhtinpolitihkkii.

2002:s leat departemeanttas boahtán máŋga mearrádusa dahje cealkámuša mat geanuhit sámi oahpu:
· Departemeanta lea geassán ruovttoluotta almmuhuvvon lohkandoarjaga oahpaheddjiide geat háliidit lohkat sámegiela. Romssa fylkkas, gos badjel beali sámegieldiimmuin oahpahuvvo oahpaheddjiiguin mas ii leat dohkalaš oahppu, hilgojuvvojedje dán jagi buot 9 ohcama.
· Sámi joatkkaskuvllat leat baggejuvvon garrasit unnidit fálaldaga.
· Go Sámi allaskuvllas leat leamaš beastenváttisvuođat, lea minister ieš evttohan čovdosa: heaitte gáibideames sámegielmáhtu. ODD:as lea maiddái árvaluvvon dahkat Sámi allaskuvla Romsa Universitetehta filialan.
· ODD:as lea maiddái gávnnahan ahte lea beare divrras geavahit sierra sámegiel bustávaid. Danin sii háliidit rievdadit sámegiel čállinvuogi, vai sáhttá čállit davvisámegiela dárogiel alfabehtain.

Dás galggašii dieđusge, dássedeami dihte, maiddái leat mielde positiiva doaimmat mat dálá ráđđehus lea dahkan sámi oahpu ja sámegiela várás. Dieđusge gávdnojit ain ruhtadeamit sámi doaimmaide. Muhto rievdadeamit mat dát ráđđehus lea dahkan sámi oahpu ektui leat dán rádjái leamaš boastut guvlui.

Vuođđoláhka lea 1988 rájes cealkán ahte Lea stáhta eiseválddiid ovddasvástádus láhčit dili nu ahte sámi álbmot sáhttá sihkkarastit ja ovddidit gielas, kultuvrras ja servodateallimis. Máŋga jagi lea almmulaš skuvlapolitihkka leamaš ahte sámi oahpu galgá huksejuvvot ja sámit galget dađistaga beassat stivret iežaset oahpahusa. Mo sáhttá dalle sámi oahpu fállehuvvot ná? Vuostálašvuohta positiiva cealkámušaid ja negatiiva doaimmaid gaskkas ii leat mihkkege ođas sámi oahpus. Historjjás dát lea báicce leamaš njuolggadus go spiehkastat.

50 jagi stuora sániiguin

1800-logu gaskkamuttu rájes lei dáruiduhttin oahpahusa váldoulbmil. Vuosttáš signála almmolaš Norggas ahte politihka sámiid ektui lei rievdadišgoahtán bođii 1948, go Samordningsnemnda for skoleverket mieđihii: " Oahppu lea dás dušše váldán dárogiel mánáid vuhttii, ja dát lea ráhkadan máŋga kompleavssaid ja unnitárvvosašdovddu sámemánáid gaskkas. " … "Ferte muitit ahte sámit leat orron dás riikkas dološeamus áiggiid rájes, ja sis lea vuoigatvuohta oažžut oahpu sin mánáide seamma prinsihpalaš njuolggadusaid mielde go eará norgalaš boargáriin. Jus sámit galget oažžut ollislaš ávkki ja persuvdnalaš ovdáneami skuvlavázzimis, de sii fertejit oažžut vuogas oahpponeavvuid eatnigillii …." 1956 Sámelávdegotti geahččalii maiddái botket dáruiduhttima. 1959 álbmotskuvlaláhka celkkii ahte sámegiella sáhttii geavahuvvot oahpahusgiellan "departementta mearrádusa mielde". Áŋkke ádjánii 8 jagi ovdal go dát čađahuvvui. Dán botta jotkii dáruiduhttin nugo ovdal. Váikko ráddehus dalle lei rievdadišgoahtán skuvlapolitihka sámiid hárrái, vajálduvvojedje sámit ollásit 1970:s go departemenata evttohii ođđa minsttarplána vuođđoskuvlla várás. Maŋŋil go sámi skuvlajođiheaddjit ja oahpaheaddjit garrasit ledje moaitán dan, šattai ollu eambbo sámi diliid birra go Minsttarplána bođii 1974 (M74). Dán plána ovdasánis lea čállon: "Sávaldagaid mielde, mat leat boahtán ovdan Stuoradikkis ja eará sajiin, lea oassi sámi kultuvrra ja historjjá birra nannejuvvon miehtá plána."

70-logu rájes mieđihisgohte eiseválddit ahte skuvlla plánat "illá deavdá gáibádusaid mat sámiin leat oažžut oahpahusa huksejuvvon iežaset giela ja kultuvrra ala." Muhto golle vel 15 jagi ovdal go dát ipmárdus váikkuhii almmolaš stivrendokumeanttaide. Dalle celkkii 1987 minsttarplána: "Skuvlafálaldat sámi mánáid várás hukse dan vuđolaš prinsihpa alde ahte skuvla galgá leat integrerejuvvon oassi servodagas. Sámiid čearddalaš identitehta, čadnon sosiála ja kultuvrralaš diliide, hábmá dehálaš oahppaneavttu. Váldime vuolggasaji sámi kultuvrras, šaddá skuvla nuppi bealde nannet ohppiid identitehtadovddu ja iešluohttámušvuođa, ja nuppi bealde fas leat mielde suodjalit ja viidásit ovdánahttit sámi kulturárbbi." Dát lea okta čielgaseamus prográmmacealkámusain sámi oahpu várás mii goassege lea boahtán álmmolaš dokumeanttas guovddáš eiseválddiin. Ole Henrik Magga celkkii dása: "Muhto mii han fertet duođáštit ahte plána geavaheami illá deavdá ulbmiliid."

Maŋosguvlui 90-logus

90-logu álggos ledje sámit vuoitán dehálaš politihkalaš vuoittuid; sámeláhka, vuođđolága sámeparagráfa, Sámediggi ja ILO-konvenšuvdna. Signálat Stuoradikkis ja ráđđehusas lei ahte leimmet proseassas gos dađistaga nannejuvvo sámi iešstivrejupmi. Dattetge 90-logijagi skuvlaođastusat eai váldán sámi oahpu vuhtii. Baicce mieldisbuvttii moadde ođastusa ceahkki maŋosguvlui ja earát livčče dahkan dan jus sámit eai livčče vuosttalastán. Ole Henrik Magga muitalii artihkalis "Det samiske læreplanverket for grunnskolen - en arbeidsulykke" mo Sámedikkis vásihedje vuosttalašvuođa teoriija ja duohta dili gaskkas 1990-jagiid ođastusproseassas. Son čájehii vuosttáš stuoradiggedieđáhussii sámepolitihka birra: "Dán politihkas šaddá Sámediggi, sámi álbmotválljejuvvon orgánan, leat deháleamus premissaaddin." Dattetge ráhkaduvvojedje skuvlaođastusat "dego ii Sámi oahpahusráđđi ii ge Sámediggi gávdnon." Gudmund Hernes háliidii heaittihit buot sámi oahppoplánaid. Lei easká garra ráhcan Sámedikkis ja Sámi oahpahusráđis, ovttas stáhtaráđđimolsumiin, mii dagahii ahte dattetge šadde sámi oahppoplánat vuođđoskuvllas. Dalle go Ođastus 94 álggahuvvui ja sámi joatkkaskuvllat ožžo ođđa fága- ja diibmojuohkinplánat, ii gávdnon sámegielfága. Sámi suorggit nugo duoji vuođđokursa ja boazodoalu vuosttaš joatkkakursa eai galgan leat šat. Skuvllat ráhce bealuštit sámi sisdoalu, muhto boađus lei ahte ođastus jávkkadii sullii beali sámi joatkkaskuvllaid erenoamáš sámi sisdoalus. Dalle go ođastus galggai árvvoštallojuvvot, eai lean mielde váikkuhusat sámi ohppui. Sámi skuvlaásahusat fertejedje riidalit guhká departemeanttain ovdal go čađahuvvui sierra árvvoštallan. Guokte jagi maŋŋil go árvvoštallan loahpahuvvui ii mihkkege lea dáhpáhuvvan čuolmmaiguin mat cuiggojuvvojedje árvvoštallamis. Moadde jagi das maŋŋil bođii gealboođastus (kompetansereformen), ođastus mii sáhtášii leat dehálaš veahkki ollu ráves sámiide, geain lea unnán skuvlaoahppu. Muhto sámit eai oidnon departementta čilgehusain ja Sámedikkis ja Sámi oahpahusráđi gáibádusat čilget "sámi álbmoga oahppodárbbu ja fálaldagat" dušše arkiverejuvvojedje.
1996 čilgehus oahpaheaddjioahpu birra ii váldán sámi oahpaheaddjioahpu vuhtii. Čilgehusa váldoevttohusat leat áigá juo čađahuvvon, muhto sámi oahpaheaddjioahppu fertii oažžut dispensašuvnna joatkit boares vuogádaga mielde, dan botta jo sierra lávdegoddi čilggii sámi oahpaheaddjioahpu. Sámediggi lei guhká sávvan stuoradiggedieđáhusa sámi alit oahpu ja dutkama birra. Muhto oahpahusdepartemeanta ii háliidan ráhkadit dan. Stuoradiggedieđáhus bođii easká maŋŋil go Stuoradiggi gáibidii dakkár dieđáhus departemeanttas. Muhtin stuoradiggeáirras logai: "Fertiimet dahkat politihkalaš mearrádusa vai departemeanta ipmirda". Dál dieđáhus lea almmuhuvvon ja Stuoradiggi galgá dan čavčča dahkat mearrádusa dan ektui. Oahpahusdepartemeanta dieđáhus lea hui láivi, sihke sámi alit oahpu gáibádusaid ja ovddit čilgehusaid ektui. Fas lea doaivu ahte Stuoradiggi šaddá dahkat čielga geatnegahtti mearrádusaid "vai departementa ipmirda".
Konklušuvdna: 1948 rájes dán rádjai mii oaidnit minstara: Čáppa sánit, muhto go dat galget čađahuvvot lea departemeanta jugo leamaš hui njoahči dahje njuolga vuostálastán.

Rabas ja čiegus vuostálastin

Sámi oahpu vuostá lea leamaš guovttilágán vuostálastima, rabas ja čiegus. Rabas vuostálastimis lea leamaš guokte #høgdepunkt#. Goappašat bohte báikkálaš reakšuvdnan guovddáš eiseválddiid čilgehusaid dahje mearrádusaid vuostá, mat nannešii sámegiela ja sámi sisdoalu skuvllas. Goappašiid akšuvnnas ledje akšuvnna duohta jođiheaddjit dážat, muhto sámit serve maid: Sámelávdegotti evttohusa maŋŋil hilgojedje "beassášstuimmit" Kárášjogas 1960 buot sámegielgeavaheami skuvllas. Go vuođđoskuvlla sámi oahppoplánat bohte 1997, vuođđoduvvui "Nei til Sameland" Deanus. Dákkár akšuvnnain lea okta ovdamunni, dat leat čielgasat celkojuvvon ja lea vejolaš deaivat daid rabas politihkalaš ságastallamis. Vearrát lea čiegus vuostálastin, maid mii gavdnat stáhtaapparáhtas buot dásiin. Dáruiduhttinpolitihkka ii šat leat dohkkalaš Norggas. Positiiva cealkámusat sámi oahpu birra, mat gávdnojit lágain, stuoradiggedieđáhusain ja bellodatprográmmain, čatnet sihke politihkariid ja byrokráhtaid. Dattetge lea dávjá guhkes gaska prinsihpaid ja duohta dili gaskkas, ja hui dávjá leat byrokráhtalaš mearrádusat mat hehttet čađaheames mearriduvvon politihka. Áisttán muhtin sámi skuvlla rektor: - Byrokráhtat leat dábálaččat vihtta lávki duogabealde politihkariid.

Manne vuostálastin byrokratiijas?

Pedagogihkkaprofessor Anton Hoem logai ná: "Juohke háve go galgá čađahuvvot oahppoođastus sii leat vajálduhttán ahte orrot sámit Norggas." Leat go sii duođaid vajálduhttán? Vai lea go diehtomielalaš politihkka man ulbmil lea unnidit sámi sisdoalu? Lea go nu ahte sis lea okta plána almmolašvuođa ovddas ja nubbi plána siskkaldas geavaheapmái. Gávdno go čielgus siskkaldas čálus mii cealká:
1. Go ráhkaduvvojit ođastusat, oahppoplánat ja bušeahtat galget sámi áššit namahuvvot nu unnán go vejolaš.
2. Sámediggi ja sámi skuvllat eai galgga beassat searvat plánenmuttus.
In jáhke ahte gávdno dákkár čálus. Dattetge lea praktihkalaš doaimmat, olles áigodagas maŋŋil dáruiduhttima almmolaččat hilgojuvvui, dego livčii dákkár čiegus čálus.

Mat dalle sáhttet leat sivat dasa ahte lea nu stuora gaska teoriija ja praksisa gaskkas? Áiggun čujuhit muhtin faktoriidda mat sáhttet váikuhit:

1. Muittuhisvuohta ja máhttováilu
Mii eat galgga hilgot vejolašvuohta ahte sii leat "vajálduhttán ahte orrot sámit Norggas". Eanaš ODD:a bargiin ii leat goassege leamaš njuolga oktavuohta sámi ohppiiguin, oahpaheddjiiguin dahje skuvllaiguin. Measta 400 bargiid gaskkas lea dábálaččat okta - 1 - gii ipmirda sámegiela - sámi áššiid konsuleanta. Dát konsuleantavirgi šaddá álkkit #oađđinguodda#, nu ahte earát besset jurddašit: "Sámi áššit eai guoská munnje. Mu bargu lea rávesolbmuidoahppu." Dattetge lea juste skuvlašlájaid oppalaš plánain ahte sámi oahppu čuohčojuvvo, go dat čatnet buot oahpu Norggas. Ii leat samekonsuleanta gii dahká deháleamus mearrádusaid, lea sii geaid Ole Henrik Magga čilggii ná: "olbmot geain duođai eai lean vuođđu árvvoštallat sámi skuvlla sisdoalu. Lei dušše fápmu mii lei sin áidna legitimitehta."
Máhttu sámi oahpu birra gávdno - jus ii gávdno Oslos, de gávdno veahá davvelii. Muhto mii dáhkko skuvlet stuora eanetlogu departemeantta áššemeannudeddjiin?

2. Norsk Standard.
Skuvla lea leamaš dehálaš gaskaoapmi norggalaš našuvnnahuksemis dan rájes go Norga lei uniuvnnas Ruoŧain. Mii galgat jurddašit našuvnnalaččat, eat fal báikkálaččat dahje regiuvnnalaččat. Gudmund Hernes celkii mo oahppoplánat galget sihkkarastit ahte buohkat jurddašit seammalahkái: "… Leat jurdagat mat fertejit loktejuvvot ja uniformerejuvvot jus našuvdna galgá doallat ovttas. …Jus mii galgat sihkarastit rievttes oskku, ferte oahppa leat oktasaš. Nappo dárbbašit mii oahppoplánaid." Dát jurddašanvuohki lea gitta departemeantta seinniide, vaikko man ollu molset stáhtaráđi. Dán oktavuođas leat sámit ja sámi oahppu dego sáddu mašiinnas. Sámi oahppu lea unohas eiseválddiide danin go dat sáhttá geavahuvvot ággan sihke eará unnitloguid buorrin ja báikkálaš vuođđoduvvon oahpu bealis. Dakkár jurddašanvuogi mielde berre rádjet sámi oahpu nu ollu go vejolaš, Norsk Standard ektui.

3. Politihkalaš strategiija
Otne háliidit ollu riikkaidgaskkasaš ruvkefitnodagat roggat Finnmárkkus. EEO-šiehtadusa bokte gáibida EU beassat ávkkastallat Norgga luondduriggodagaid. Dát mii dál guohcá sin Finnmárkkus lea ahte sámiid vuoigatvuođat eai leat čilgejuvvon. Man nannosit sámiid gáibádusat suodjalit ja stivret iežaset guovlluid leat, lea ee. dan duohken man muddui gávdno ealli sámi kultuvra ja ealli sámegiella. Lea go dás makkárge oktavuohta skuvlapolitihkain? Soaitá leat. Dađe eambbo skuvla addá máhtu sámi kultuvrra ja historjjá birra, mađe nannoset šaddet oahppit ovddidit sámi identitehta, mii fas lea vuođđu ráhčat sámi vuoigatvuođaid ovddas. Danin buohkat eai hálit nana sámi iešdovddu. In čuoččut ahte politihkarat eai ge byrokráhtat oahpahusdepartemeanttas jurddašit ná, dušše ahte ii livčče eahpelogalaš jus sii dagašedje dan.

Fleire artiklar om samiske spørsmåleller skolespørsmål
Til startsida

sveilund@online.no