Denne artikkelen på norsk: Gamalt samisk hornarbeid i Polen
Svein Lund
Gdańsk, Polska - Svein Lund
Gdańskka Guovddáš mearalaš dávvirvuorkká (Centralne Muzeum Morski w Gdańsku), čájáhusas sáhttá gávdnat guhkkes, dulbbes čoarvediŋggaid. Muhtin dahket páraid, ja muhtin dain leat hervejuvvon minsttariin. Ja minsttar lea juste nugo sáhttá oaidnit lullisámi niibedohpain, guksehearvvain ja nállogođiin. Ja dat lea duođaid sámi čoarveduodji, ja velá measta njeallje čuođi jagi boares. Mii eat dieđe olles historjá, veahá mii diehtit vissásit, veahá fertet árvidit.
| Centralny Muzeum Morski lea Polska stuorimus mearalaš dávvirvuorká. Dás sáhttá oaidnit buot diŋggaid mat leat seailon ruoŧa soahteskiipa "Solen"is. |
Gaskkaáiggis juo ledje sihke Ruoŧas ja Norggas márkánat gos sámit vuvde ea.ea. nahkiid, duljjiid ja duodje-buktagiid. Dakkár márkánat ledje maiddái olggobealde dálá sámi assanguovllu, omd. Uppsalas, gos lea gávdnon sámi čoarveduodji dološ márkánšilljus.
| Muhtin lávkačorvviin leat minsttarat mat ain leat anus lullisamis guovlluin. |
1600-logu álggos lei soahteáigi Davvi-Eurohpas. Ledje máŋga soađi maŋŋalagaid. Vuos lei Ruoŧa ja Danmárkku gaskkas Kalmarsoahti, gos riikkat sohte dan ala mii riikkaid galgá beassat gáibidit vearu gos Sámis. Boađus 1613 lei ahte Ruoŧŧa ii šat beassan gáibidit vearu Finnmárkku ja Romssa mearragáttis. Go ii mannan nu buorre Ruoŧain Kalmarsoađis, gonagas Gustav 2. Adolf mearridii hukset soahteskiippaid, go sus lei ulbmilin ahte Ruoŧas galggai leat váldi olles Nuortameara birra.
Ruoŧa ja Polskka gonagasat leigga vilbeležat, ja goappašat háliideigga leat gonagas sihke Polskkas ja Ruoŧas. 1627 šattai soahti. 6 ruoŧa soahteskiippat cagge Gdańska hámmana. Dan polskalaččat eai sáhttán dohkehit ja sii fállejedje Ruoŧa skiippaid. Okta skiippain lei namma "Solen" (Beaivváš). Go polskalaččat lei váldime fatnasa, ruoŧalaččat bávkehedje skiippa ruktalásta ja njuike merrii. Ja dasa vudjui "Solen", ja fanasrahtu bázii mearrabotnái. Easká 1969 gávdne polskka buokčit fas rahtu. Dat álge njámmát sáttu ja guoddit geđgiid ja dađistaga gávdne máŋgalágan bázahusaid.
| Čájáhusas lea modealla, mii čájaha mo buokčit barge go vižže áđaid bajás "Solen"is. |
Olles 6000 diŋgga leat váldon bajás. Daid gaskkas ledje stuora bronšakanonat - ja muhtin ártegis čoarvebihtát. Ruovdi lei ruston, sisti lei measkan, muhto bronša ja čoarvi lei báhcán.
| Dá leat guokte čáppamus lávkačorvviin, ja áidná "lávkamuorra" mii lea gávdnon "Solen"is. |
Oktiibuot gávdne guoktelogimoadde čoarvvi. Máŋggas dain dahke páraid. Eanaš čoarvvit gávdnojedje fárppaliin, measkan siste- ja láđđebázahusaid gaskkas. Loahpas polska arkeologat gávnnahedje ahte dat ledje lávkačoarvvit, ja go válde oktavuođa ruoŧa dávvirvuorkkáiguin, besse gullat ahte dakkarat leat mihtilmas sámi duodji, mii lea gávdnon miehtá Sámi.
| Gdańska mearalaš dávvirvuorkká arkeologa Elzbieta Wroblewska (gurut bealde) čájeha gos sámi lávkáčoarvvit leat čájáhusas. |
| Máŋga lávkačoarvvi leat seilon, muhto eanaš sisti lea mieskan. Dušše sárgos čájeha mo jáhkket ahte lávkkat leat leamaš. |
Jagi maŋŋil go "Solen" vudjui olggobealde Gdańska, gopmanii Ruoŧa buot stuoramus fanas, leavgafanas "Vasa". Dat ii beassan go moadde kilomehtara olggos Stockholmas ja dan rájes vealai mearrabotnis gitta min áiggi rádjái. Otne mii sáhttit oaidnit dan Stockholmmas, Vasa-museas. Dán museas sáhttá máiddái gávdnat sullásaš lávkačorvviid. Muhto dát eai leat nu máŋggas eai ge nu čáppat go dat mat leat Gdańskas.
| Okta lávkačoarvi lea hui erenoamáš, go das leat golbma iešguđetgelágán minsttara. |
Lea dušše moadde jagi dassái ahte lávkačoarvvit biddjojuvvojedje Gdańska mearalaš davvirvuorkká čájáhussii. Áidná mii lea čállon dan birra, lea davvirvuorkká arkeologa Elzbieta Wroblewska čállán polskagillii. Muhto dál dat lea jorgaluvvon sámegillii, ja jus muhtin Ášu lohkkiin lea miella diehtit eambbo dan birra, sáhttibehtet váldit oktavođa muinna.