Artihkal Min Áiggis miessemánu 11.b. 2001
Dát artihkal dárogillii, ovttas ovdamearkkaiguin.Svein Lund:
Viimmát lea boahtán girji maid mii leat vuordán máŋga jagi. Dan rájes go mun oahppagohten sámegiela lean jearran: Manne bat ii gávdno albma sátnegirji dárogielas sámegillii? Viđa jagi áigi bođii Sámi-dáru sátnegirji, ja dan maŋŋil mii leat álo gullan ahte dáro-sámi sátnegirji lea nurkki duohken. Dál dat lea gárvvis ja vejolaš oastit girjegávppiin. Dás leat sullii 25000 sáni ja ii goassege ovdal lea ráhkaduvvon nu stuora sátnegirji eará gielas sámegillii. Dát lea dehálaš dáhpáhus ja dat lea hui ávkkálaš girji. Nu ollu olbmot leat searvan dan bargui ahte ovdasiiddus ii leat girječálliid namat. Vuođđun lea Pekka Sammallahti Sámi-Suoma sátnegirji, muhto de lea jorgaluvvon dárogillii, gomihan nuppi guvlui ja dasa lassin leat lasihuvvon sullii 5000 ođđa sáni. Dáid gaskkas lea ollu fágasánit maid Sámi giellaráđđi lea dohkkehan maŋimus jagiid.
Ieš diŋgojin girjji dakkaviđe go bođii, ja lean geavahan dan viššalit moadde mánu, go mus lei badjel čuođi siiddu maid fertejin jorgalit dárogielas sámegillii. Ođđa sátnegirjji haga gal mu jorgaleami boađus livččii ollu vearrat. Muhto lean maiddái vásihan ahte vaikko leat 25000 sáni, de lea ollu mii váilu. Dán rádjái lean gávdnan 180 oalle dábálaš dárogiel sáni mat eai leat mielde sátnegirjjis. Ovdamearkan sáhtán namuhit sániid avhengig, bevise, etterlyse, fornærmelse, handling, prege ja råvare. Veahá ártet lea ahte máŋga sáni mat válojit dáppe gávdnojit Frette sátnegirjjis, mii bođii jagis 1975. Jus ozat sániid ođđa dihtorteknologiija birra, it gávnna sániid nugo tastatur, hjemmeside, vevside, nettleser ii ge søkemotor. Hui dávjá lea nu ahte dárogiel sánis leat moadde mearkkáumi, ja go jorgala dárogielas sámegillii ferte váruhit ahte ii šatta boastut mearkkašupmi. Jus omd. galgá jorgalit sáni egg sámegillii, fertet diehtit lea go sáhka manni/monni vai ávju. Juste dát lea mielde sátnegirjjis, muhto leat máŋga eará sáni mas leat moadde mearkkašumi, ja gos dušše nubbi lea mielde. Sáhtán namuhit fjern, orientering, ramme ja skuffe. Jorgaleamit ja čilgehusat leat dábálaččat buorit, muhto muhtumin dat eai dohke mu mielas. Lea go váldosuopman "dominerende dialekt"? Lea go folkerase seamma go álbmotčearda? Ja okta ášši duosttan dadjat ahte lea áibbas boastut. Freelance lea jorgaluvvon beaivvebálkkálaš. Go ieš bargan dakkár freelance:in, dieđán hui bures ahte in oaččo bálkká bargobeivviid ovddas, dušše dan ovddas maid čálán ja nagodan vuovdit.
Girjji váldonamma lea dárogillii; Stor norsk-samisk ordbok, ja maiddái ovdasátni ja čilgehusat leat dušše fal dárogillii. Go oidnen dán, smiehtagohten: geaid ovddas dát sátnegirji lea ráhkaduvvon? Lea go olbmuid várás geain lea dárogiella eatnigiellan, sámegiella eatnigiellan vai goappašiid joavkkuid várás? Orru leame nu ahte lágadus leat vuostážettiin jurddašan dárogiellagiidda geat leat oahppame sámegiela. Eai go sámegiellagat maiddái dárbbaš dáru-sámi sátnegirjji? Sátnegirji lea ávkkalaš jus dovdá muhtin dárogiel sáni, muhto ii dieđe mo jorgalit dahje mo čállit dan sámegillii. Sátnegirji lea maiddái hui ávkkálaš sámegiellagiidda geat lohket dárogiel teavstta ja gávdnet sániid maid eai ipmir. Danin lea dehálaš ahte dákkár girjjis sáhttá gávdnat nu ollu dárogiel sániid go vejolaš. Ja de boahtá mu váldoágga dán girji vuostá: Dárogielas leat guokte čállingiela; girjedárogiella (bokmål) ja ođđadárogiella (nynorsk). Muhto Dáru-sámi sátnegirjjis lea dušše girjedárogiella. Ja vaikko ovccilogimáŋga proseantta sámiin čállet girjedárogiela go čállet dárogillii, de sii fertet máhttit lohkat ođđadárogiela maid, jus galget birget Norgga stuoraservodagas. Muhto ođđadárogielas leat ollu sánit maid sámit, geat skuvllas leat oahppan dušše girjedárogiela, eai leat oahppan. Ja dasa dárbbašuvvo, juste fal, ođđadárogiel - sámegiel sátnegirji, gos sáhttá ohcat sániid nugo røynsle, medvet, beine og avdrått.
Ráhkadit sátnegirjji lea stuora bargu mii sáhttá ádjanit máŋga jagi. Gielat rivdet (sihke sámegiella ja dárogiella) ja jus dán logijagis galgá boahtit sátnegirjji mii deavdá ráiggiid maid lean namuhan, de lea áigi álgit dainna. Dát sátnegirji lea priváhta lágadus Davvi Girji ráhkadan. Muhto ii go sihke sámegiela boahtteáigi ja sámiid dárogielipmárdus maiddái lea almmolaš ovddasvástádus? Eai go Sámedikkit, sámi giellaásahusat, Norgga guovddáš eiseválddit ja Norsk språkråd berre dál álggahit ja ruhtadit ođđa prošeavtta, nu ahte omd. 2005 sáhttá boahtit sátnegirji mas lea buotlágan dárogiella mielde?
Til startsida