Artihkkal Min Áiggis, golggotmánu 1999
- Lea dárbu addit ráđđehusaide rávesolbmuidoahpu. Nie logai Hawaii:a álgoálbmotáirras Victoria Holt-Takamine UNESCO álgoálbmotčoahkkimis mii mannan vahkus lei Parisas. Su mielas ledje stáhtáid eiseváldit hui unnán diehtu iežaset álgoálbmogiid birra. Čoahkkimis besse álgoálbmogiid miehtá máilmmis cealkit maid sin mielas máilbmeorganisašuvdna berre dahkat várjalit sin gielaid ja kultuvrraid.
* Svein Lund, Paris
Sullii 60 olbmo ledje čoahkkánan, daid gaskkas sullii bealli gulle álgoálbmogiidda. Lea vuosttáš háve ahte UNESCO lea lágiidan sierra čoahkkima máilmmi álgoálbmogiid kultuvrra ja oahppodili birra, ja čoahkkima namma lei "Cultural Challenges of the International Decade of the Worlds Indigenous Peoples" dahje " Máilmmi álgoálbmogiid riikkaidgaskasaš logijagi kultuvralaš hástalusat".
"Máhttoimperialisma"
Dál lea áigi dekoloniseret álgoálbmogiid máhtu, celkii Erica Irene Daes, gii jođiha Ovttastahtton Našuvnnaid (ON) álgoálbmotbargojoavkku. Oarjemáilmmi riikkat ja koloniijafámut leat badjelgeahččan álgoálbmogiid máhtu. Dál ferte ohcat árbevirolaš máhtu, ja dahkat álgoálbmogiid njálmmálaš árbevieruid oassin skulla oahppoplánain. Álgoálbmogiid máhttu ii leat dušše mávssolaš sidjiide, muhto maiddái buot eará álbmogiidda. Daes rámpui algoálbmogiid barggu ON-vuogádaga siskkobealde, ja seammás son váidalii ahte buot ON-orgánat ja miellahtoriikkat eai leat váldán álgoálbmogiid hástalusaid duođážin.
Várjalus globaliserema vuostá
- Dálá máilmmis McDonalds ja Microsoft lea uhkádus sihke álgoálbmogiidda ja ollu stuorát kultuvrraid, celkii Colin Power, UNESCO nuppi oahpahusdirektevra. Son muitalii ahte UNESCO bargá dan dáfus ahte buot gielaid ja kultuvrraid jienat galget gullot seamma dásis máilmmis. Muhto dát lea váttis, go eanaš miellahtoriikkat háliidit dušše našunala giela oahpahusas, eai ge beroš unnitlohkokultuvrrain. Lea 1990-jagis leamaš ollu sáhka biologalaš máŋggaidvuođas. 21. čuohtejagis kultuvralaš máŋggaidvuohta šaddá seammá dehálaš. Váidalii Norgga - Hárve stáhtat leat goassege bidjan álgoálbmogiid áššiid riikkadássásaš ii ge riikkaidgaskkasaš áššelistui, logai Ole Henrik Magga, ja lassanii ahte su riika ii lean leamašan buoramusaid gaskkas. Norga lei baicce leamaš hui jaskat álgoálbmotáššiin. Magga lei bovdejuvvon Parisii logaldallin, ja su lassin searvai Sámeráđi áirras Ann-Krisitn Hakansson.
1993 mearridii ONa oaivečoahkkin ahte 1995-2004 galggái leat ONa álgoálbmotlogijagi. Mii leat juo ollen dan logijagi beallemuddui, muhto go guoská UNESCO dehálaš bargui oahpu ja kultuvra hárrái, ii leat dáhpahuvvan nu ollu. Danin UNESCO lei gohččon bargočoahkkima árvvoštallat mo dálá dilli lea ja gavnnahit maid máilbmeorganisašuvdna sahtá dahkat boahtte 5 jagis. Dán oktavuođas dolle álgoálbmotáirrasat iežas čoahkkima ja bukte evttohusaid maid olles čoahkkin dohkkehii. Dát lea árvalus UNESCO dievasčoahkkimii (general conference), mii lea dál skábmamánus. Árvaledje ea.ea. ahte UNESCO galgá ráhkadit bargoplána álggoálbmogiid hárrái, masa gullet ea.ea. ovdidit máŋgagielat ja máŋgakultuvrrat oahpahusa, nannet álgoálbmogiid mediaid, sihkkarastit ahte álgoalbmogiid máhttu váldovuhtui skuvllas ja servodagas.
UNESCO deháleamus doaibmá lea dokumenteret mo dilli lea, nu ahte sáhttá veardidit diliid riikkaid ja álbmogiid gaskkas. Dávjá lea váttis oažžut eiseváldit ráhkádit dákkár iskademiid riikkadásis. Norggas bivdii sihke Sámi oahpahusráđđi ja Sámediggi jagis 1997 Oahpahusdepartemeantta iskat makkár rávesolbmuidoahppu fállo sámiide. Muhto departemeanta ii bargan maidege, ja dán jagi UNESCO lea álggahan ja ruhtadan dákkár iskadeami.
- Lea go duohtá ahte álgoálbmogiin lea unnit oahppu
go eará álbmogiin?
- Man muddui ožžot álgoálbmogat oahpu iežaset
kultuvrra ja giela mielde?
- Besset go álgoálbmogat ieža mearridit sin oahpu hámi
ja sisdoalu?
- Geat lágiidit rávesolbmuidoahpu álgoálbmogiidda,
stáhtat, girkut, álgoálbmotsearvvit dahje priváhta
skuvllat ja organisašuvnnat?
Dáid ja eará gážaldagaid geahččalit UNESCO
vástidit iskademiin mii dál lea jođus. Iskadeapmi guoská
sámiide ja inuihtaide, ja álgoálbmogiidda
Ruoššas, Thailandas, Filipiinnain, Aoteoroas (New Zealand) ja 8
riikka Ameriikkas. 1997 lágiidii UNESCO máilbmekonferánsa
Hámburggas rávesolbmuidoahpu birra. Konferánssas ledje
ráđđehusáirasiid ja oahppoorganisašuvnnaid
lássin maiddái sullii 40 álgoálbmotáirasa.
Doppe mearriduvvui cealkámuša ("Hamburg Declaration on Adult
Learning"), mas ea.ea. celkkojuvvui "Rávesolbmuid oahppan galgá
speadjálit kultuvralaš máŋggaidvuođa
rikkisvuođa ja vuhtii váldit árbeviruid ja
álgoálbmogiid máhtu ja oahppanvugiid; sin vuoigatvuohta
oahppat eatnigillii galggašii dohkkehuvvot ja čađahuvvot."
Konferánssas ledje delegašuvdna Norgga oahpahusdepartemeanttas,
ja sii čálle raportta konferánssas, mas ii namahuvvo
oppanassiige ahte lei leamaš sáhka álgoálbmogiid
birra.
Muhto vaikko UNESCO lei mearridan dehálaš prinsihpaid, de sii dihte hui unnán duohta dili birra. Go iskadišgohte gávdne ahte ii ovttage riikkas dahje álgoálbmogis lei buorre diehtu dan birra mo rávesolbmuidoahppu doibmii álgoálbmoga várás. Danin UNESCO:a oahpahuskántuvra (Institute for Education- UIE) Hamburggas álggahii iskadeami. Sii bivde 14 dutkanásahusa miehtá máilmmi guorahallat guđege álgoálbmoga dili. Dáid ásahusaid gaskkas lea Sámi Instituhta. - Min ulbmil lei gávdnat dutkiid geat ieža gullet álgoálbmogiidda, muitala UIE nuppi jođiheaddji, Linda King, gii lea jođihan iskadeami. - Muhto dađe bahábut dat ii leat lihkkostuvvan nu bures. Dušše viđas 14 dutkis gullet ieža álgoálbmogiidda. Dat čájehá ea.ea. ahte máŋga riikkas álgoálbmogiin lea ollu vuolit oahppodássi go sii geat gullet stáhtaid váldokultuvrii ja váldogillii.
Miehtá máilmmis badjel 300 miljovna olbmo, sullii 70 riikkas, gullet eamiálbmogiidda ja sis leat máŋga čuođi giela. Omd. leat dušše Mexicos 62 álgoálbmotgiela. Danin dákkár iskadeapmi ii sáhte gohččut go unna oasáža dáin. Dattetge dutkanbargguid mat leat jođus čájehit nu ollu oktasašvuođaid ahte lea vejolaš dadjat oalle ollu obbalaččat mo álgoálbmogiid oahppodilli lea. Dutkit 13 riikkas ledje mielde konferánssas Parisas, ja sis lei iežas čoahkkin gos presenterejedje bohtosiid ja ráhkadedje plána mo gárvvistit barggu. Boahtte jagi, guovvamánu álggos, galget iskadeamit leat gávvis ja álmmuhuvvot, vuos interneahta bokte. Dáid iskademiid vuođul, mat dán rádjái leat čađahuvvon, celke dutkit maid sin mielas berre dahkkojuvvot, ea.ea.: - Rávesolbmuidoahppu ferte huksejuvvot álgoálbmogiid kultuvrra, gielaid ja oahppahvugiid vuođul. - Buot ráđđehusain galggašedje sierra prográmmat álgoálbmogiidda, mas lea sierra juolludeapmi. Dakkár prográmmat galget erenoamážit váldit vuhtii álbmogiid geat ellet moadde riikkas.
UNESCO,United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, dahje Ovttastahtton Našuvnnaid Oahpahus-, Dieđa- ja Kulturorganisašuvdna, lea okta ON:a vuolit organisašuvnnain. Eará vuolit organisašuvnnat leat omd. bargoorganisašuvdna ILO (mii lea mearridan ILO-konvenšuvnna 169 álgoálbmogiid vuoigatvuođaid birra), mánáidorganisašuvdna UNICEF ja dearvvašvuođaorganisašuvdna WHO (gos Gro Harlem Brundtland dál lea jođiheaddjin). UNESCO vuođđoduvvui 1945, ja váldokántuvra lea Parisas. UNESCOs leat kántuvrrat máŋgga riikkas ja moadde kántuvrra main lea ovddasvástadus sierra barggu ovddas, dáid gaskkas lea Oahpahuskántuvra Hamburggas, mii lea álggahan iskadeami álgoálbmogiid rávesolbmuidoahpu birra.
Go leat stáhtat mat leat miellahtut UNESCOs, de lea váttis sidjiide dahkat mearrádusaid mat leat eaŋkilstádaid politihka vuostá. Dattetge UNESCO mearrádusat sáhttet váikkuhit miellahtostáhtaid politihkka, jus guđege riikkas leat olbmot geat váikkuhit stáhtaid dan guvlui maid UNESCO lea ávžžuhan. Nu árrat go 1951 lágiidii UNESCO konferánssa, man fáddá lei: "Gielaid geavaheapmi oahpahusas". Dát čilgii ahte juohke giella lei anihahtti skuvllas. Dát váikkuhii maiddái davviriikkaid eiseválddiid skuvla- ja giellapolitihkkii, nu ahte áiggi mielde šattai fas lohpi oahpahit sámegillii. Nie lea hui dehálaš omd. sámi organisašuvnnaide ja ásahusaide ahte sii sáhttet čujuhit cealkámušaide mat bohtet UNESCOs ja eará riikkaidgaskasaš organisašuvnnain.
Jagis 1992 nammadii UNESCO ovttas ON:ain "Máilbmekommišuvnna
kultuvrra ja ovdideami hárrái", ("World Commision on Culture
and Development"), mii 1995 álmmuhii raportta "Our creative diversity".
Raporta ii leat jorgaluvvon sámegillii, ii ge dárogillii, muhto
gávdno ruo(agillii, namain "Vårt skapande mangfald".
Kommušuvnnas ledje 14 olbmo miehtá máilmmis, ja okta
dáin lei Ole Henrik Magga.
- Mun ledjen áidna álgoálbmotáirras
kommišuvnnas. Go álggiimet eará miellahtut eai diehtán
nu ollu álgoálbmogiid birra. Sii eai dovdan ge barggu mii ILOs
lea leamaš álgoálbmogiid hárrái. Dovdden
álggos ollu vuosteháhku, muhto dađistaga ipmirdišgohte,
ja dovddan ahte boađus šattai oalle buorre. Ipmárdus lea
sahka lassánán UNESCO-vuogádaga siste maŋimus jagiid.
(5. riikkaidgaskkasaš konferánsa rávesolbmuid oahppama hárrái)
15. artihkkal: Máŋggaidvuohta ja
ovttadássásašvuohta.
Rávesolbmuid oahppan galgá speadjálit kultuvralaš
máŋggaidvuođa rikkisvuođa ja vuhtii váldit
árbeviruidja álgoálbmogiid máhtu ja oahppanvugiid;
sin vuoigatvuohta oahppat eatnigillii galggašii dohkkehuvvot ja
čađahuvvot. Rávesolbmuidoahpus lea stuora hástalus
seailluhit ja dokumenteret unnitálbmogiid, álgoálbmogiid
ja johtti álbmogiid njálmmalaš máhtu /
viisisvuođa. Seammas, kultuvrraidgaskkasaš oahppu galggašii
movttidit oahpama iešguđege kulttuvrraid birra ja dáid gaskkas,
doarjun dihtii ráfi, álbmotvuoigatvuođaid ja
vuđolaš friidjavuođaid, álbmotstivrejumi,
vuoigalašvuođa, friddjavuođa, ovttaseallima ja
máŋggaidvuođa.
18. artihkkal: Álgoálbmogiid oahppu ja kultuvra
Álgoálbmogiin ja johtti álbmogiin lea vuoigatvuohta
beassat searvat buotlágan ohppui maid stáhta lágiida.
Seammas sin ii galgga gildejuvvot vuoigatvuohta geavahit kultuvrraset ja
gielaset. Oahppu álgoálbmogiid ja johtti álbmogiid
várás galggašii gielalaččat ja
kultuvrralaččat leat sin dárbbuid mielde ja galggašii
addit beassama viidáset ohppui ja hárjehallamii.
____________________________________
Eará čállosat
álgoálbmogiid birra dahje
oahpahusáššiid birra
álgosiidui