Artihkkal Min Áiggis 06.05.1998

Sámegiella dihtoriin - áin máŋga čuolmma

Áiddo ovdalaš juovllaid bođii ilolaš diehtu buohkaide geat dárbbašit čállit sámegillii dihtoriin: Ođđajagemánu loahpas, guovvamánu álggus šaddet sámi datafoanttat nuvttá buohkaide. Muhto dál leat ollen miessemánnui, ja ain vuordit. Sámi datalávdegoddi ii sáhte vástidit ge goas beassá nuvtta čálligoahtit sámegillii.

Svein Lund, Guovdageaidnu

Ain leat stuora liigegolut ja liigebargu sidjiide geat háliidit čállit sámegillii - ja man guhká?

Nuvtta fonttat

Jurdda lea ahte buohkat galget beassat lastet foanttaid interneahtas dahje oažžut daid Sámi oahpahusráđis nuvttá diskeahtas. Muhto ii oktage dieđe goas. -Dál in duostta šat lohpidit maidege, vástida Sámi datalávdegotti čálli, Roy Amundsen. - Vahku geahčen jáhkán iežamet čállit vuollái šiehtadusaid. De fertet geahččalit čovdosiid ovdal go daid sáddet gosa galget. -Muhto šaddá go dán jagi? - Gal doaivvun. - Mis lei masá visot gárvvis, lohká Atle Kåven Arcticnet:s Kárášjogas. Arcticnet lea fitnodat mii oaččui fálaldaga ráhkadit nuvttá čovdosa, maid Sámi ealáhusráđđi lea máksán. - Muhto de dieđihii Sámi datalávdegoddi ahte galggaimet atnit nuppi stándardda, ja fertiimet álgit masá ođđasit.

Ii ovdánahtto

Muhto dan botta go vuordit bisána buot sámegiel dataovdánahttinbargu, go buohkat vurdet ođđa čovdosa. Sii geat ledje luohttán ahte ođđa čoavddus lei boađi-boađi, fertejit vuorddedettin čállit aivvefal dárogillii. Dáid gaskkas lea Sámi joatkkaskuvla ja boazodoalloskuvla. Skuvla lei oastán ođđa dihtoriid álggahan dihte datakurssa rávesolbmuide. Sii ledje válljen operatiivavuogádaga Windows NT, dainna lohpádusain ahte sámegiel čoavddus Window NT várás galggai boahtit guovvamánui. Muhto miessemánus oahppit sáhttet ain čállit dušše dárogillii. - Dilli lea áibbas dohketmeahttun, cealká skuvlla EDB-jođiheaddji John Arne Øxseth. - Dál fertet atnit ollu ruđa ja barggu oastit ja installeret eará operatiivavuogádaga, mainna lea vejolaš čállit sámegillii. Øxseth muitala ahte son lea čállán stáhtačálli Johanne Gaupii dán ášši birra, go su mielas sámi čállingiela boahtteáigi lea guovddaš eiseválddiid ovddasvástádus. Jus galgá nagodil váíkkuhit Microsofta nu ahte sii váldet sámegiela oassin sin boahttevaš prográmmaide, de ferte Norgga stáhta ge cealkit dán leat dehálažžan.

Windows 98?

Jus sámegiel boallobeavdeprográmma dál šadda nuvttá buohkaide, de lea buorre ceahkki ovddosguvlui. Muhto dataovdánahttin manná jođánit ja danin fas farga dárbbašuvvo ráhkadit ođđa prográmmaid. Aidna bistevaš čoavddus livččii danin ahte sámegiel bustávat šaddet oassin operatiivvavuogádahkii ja áidna mii sáhttá dan dahkat lea Microsoft. Dál lea Windows 98 boahttime, muhto ii das ge leat sámi kodatabealla. Sámi datalávdegoddi lea geahččalan váikkuhit Microsofta, ja sis lea leamaš čoahkkin Microsoft Scandinaviain. Sii han ledje miehtasat, muhto visot mearriduvvo USA:s. Teknihkalaččat livččii hui álki sidjiide, muhto beroštit go sii sámegielas?

Data = dáruiduhttin?

Jus oasttát dihtora ja áiggut čállit dainna dárogillii dahje eŋgelasgillii, de buot bustávat maid dárbbašat leat čállinprográmma oassin. De sáhtát geavahit prográmmaid nu guhká go háliidat. Muhto jus galggaš čállit sámegillii, de lea dán rádjái ferten máksit vel moadde duháha. Dasa lassin ferte juohkehaš máksit sullii duhát ruvnnu liseansan, vai prográmma ii fáhkkestaga jávkka. Boađus lea dieđusge ahte ollu mii sáhtášii čállot sámegillii lea baícca čállon du^^e dárogillii.

Mearkkaša eanemusat

Ovtta"; filbma- ja musihkkaindustriijain lea dihtorgeavaheapmi dat mii mearkkaša eanemusal viididit eŋgelasgiela geavaheami miehtá máilmmi. Dihtorgeavaheapmi mielddisbuktá ollu engelasgiel sániid eará gielaide. Muhto dataleknologiijas leat vel stuorát váikkuhusat. Miehtá máilmmi leat máŋga miljovnna olbmo geal biset geava- hit dihtora, muhlo eai beasa čállit dainna iežaset eatnigillii. Unnitálbmotgielaide dát sáhttá mearkkášit ahte sii bággejuvvojit čállit eŋgelasgillii dahje sin riikka eanetlohkogillii.

Máilmmi gievrramus monopola

Ii goassege máilbmehistorjjás leat okta riika domineren muhtin teknologiija ovdaneami nu go USA dál dáhká datateknologiijas. Ii goassege lea ovdánahtton teknologiija mii lea dan made čadnon čállingillii, iige goassege lea okta giella leamašan dan mađe gilvohallama haga dehálaš giettis olles máitmmis. Doaba «monopolkapitalisma" iige oro leame doarvái gievra čilget dan mii dál dáhpáhuvvá. Dál čohkká Microsoft-hoavda Bill Gates USA;s váikkuheamen man ollu álbmogat, man namaid son ii leat gullánge, galget heassat čállit iežaset eatnigielain. Datateknologiija lea dál dehálaš neavvu ovddidit anglo-amerihkálaš monokultuvrra miehtá máilm- mi.

Buorit ja bahát Interneahtas

Sii geat leat geahččan Sámi allaskuvlla (www.samiskhs.no) ruovttusiidduid soitet leat smiehttan manne bat guovddaš sámi ásahusas lea ruovttusiiddut dušše dárogillii? Sámi oahpahusráđi (www.sor.no) ruovttusiiddut leat maiddái leamaš dušše dárogillii, muhto sii leat aiddobále ráhkadan cxlda ôáppa ruovttusilddduid sámegillli. Duođaid lea álkit gávdnat Interneahta-sidduid sámi diliid birra eŋgelasgillii (geahča; spirit.lib.uconn.edu/ArcticCircle/historyCulture/samiindex.html) go sámegillii (www.arcticnet.no/~alona/samiske.htm). Muhto dása lea sivva.

Uhcan sámegillii

Dán rádjái ii leat leamaš nu álki čállit sámegiel web-siidduid. Ja okta lea čállit daid, nubbi lea lohkat. Go lean ohcan sámegiel web-siidduid, in leat gávdnan go moaddelogi. Jus galggat dáid lohkat, de fertejit leat sámegiel fonttat iežat dihtoris ja fertet daid bidjat internetlohkanprográmmii (geahča www.indigo.ie/egt/standards/se/saml-pc-use.html). Váikko leat dahkan dan, de eai leat buot siiddut seamma álkit lohkat. Ovdamearkka dihte ii sáhte Davvi Girjji ruovttusiidduid (www.davvig.arcticnet.no) lohkat mu dihtoris.

E-reive

Čállit e-reivve sámegillii ii ge leat nu álki, go sámi bustávat šaddet earáláganin. Muhto sáhttá mannat bures jus sádde mielddusin (attachment) ja vuostáváldis leat seammalágan fonttat go sáddejeaddjis.

Vuosttaš sámegiel geahččaleamit

Vuosttaš geahččaleamit čállit sámegillii ledje 80-logi loahpas. Sámi dihtorčeahpit ráhkadedje iežaset prográmmaid, muhto davjá fertejedje ráhkadit sierra prográmma guhtege dihtormerkii.

De fahkkestaga šattai Windows juohke sajis. Dárogillii sáhtii čállit vaikko man láhkai ja hui álki sáhpániin stivret. Muhto sámegiliii fertii atnit boares programmaid.

Divrras čovdosat

Jagis 1992 bođii vuosttaš čoavddus mainna čálii sámegillii Windows siste. Áiggi mielde bohte SamiiWin, WinSam, ČáleSámás ja vaikko mii. Oktiibuoi galgá leat gávcci vuogi dušše Windowsas. Muhto buot čovdosat ledje divrasat, go márkan lei unni ja ii oktage eará go priváhta dihtorfitnodagat váldán ovddasvástádusa. Álggos lei háddi 12 000 ruvnnu guđege dihtorii. Vaikko hattit leat njieđjan áiggi mielde lea ain nu divrras ahte ovdamearkka dihte skuvla mas leat máŋga dihtora ferte máksit moadde čuođi duháha ruvnnu jus galggaš čállit sámegillii buot dihtoriiguin.

Macintosh m.m.

Macintosh lea árrat ráhkadan sámegiel čovdosiid, ja sis leat maiddái máŋga variántta. Ja dát leat dieđusge leamašan áibbas earaláganat go Windows-veršuvnnat, nu ahte dábálaš konverterenprográmma ii leat leamaš doarvái. Mac-dihtoriid ovdamunnin lea ahte dain lea leamaš sámi bustávaid mielde operatiivavuogádagas. Nu lea maiddái OS/2 -nammasaš operatiivavuogádagas, muhto dat lea vuogádat mii lea stuora mašiinnaide iige leat nu ollu anus ruovttus, skuvllain ja kántuvrrain.

Standárdiserenbargu

Geassemánus 1996 lei Sámi datakonferansa mii soabadii ođđa sámi standárddas, mii galggai guoskat buot sámegiel váldosuopmaniidda Norgga, Suoma ja Ruoŧa bealde. Arcticnet lea ráhkadan boallobeavdeprográmma dan vuođul. Dan namma lea Multitast, ja dán prográmma siste sáhttá válljet davvi-, julev- ja lullisámegiela, dárogiela, suomagiela dahje ruoŧagiela. Dán jagi álggos mearridii Sámi datalávdegoddi vel anár- ja nuortasámegiel standárddaid.

Dáhtui fálaldagaid

Sámi datalávdegoddi nammuduvvui Norgga bealde Sámedikkis čavčča 1996. Dás lea čállingoddi Kárášjogas ja miellahtut vel Ruoŧa ja Suoma bealde. Lávdegoddi bivdii guovvamánu 1997:s fitnodagaid fállat sámi čállinfoanttaid ođđa stándardda mielde. Jurdda lei oastit čovdosa ja dahkat dan nuvttán. Arcticnet vuittii, muhto ruhta ii boahtán. Jahkebeali ii mihkkege dahpáhuvvan, danin go ii ollage stáhtas háliidan máksit bealle miljovnna. Oahpahusdepartemeanta háliidii dušše máksit skuvlla geavaheami ovddas, jus ovdamearkka dihte leansmánne áigu čállit sámegillii, de lei su mielas Justisdepartemeantta ovddasvástádus. Juovlamánus Sámi ealáhusráđđi gávnnahii ahte ii sáhttán šat vuordit ja váldii 500 000 ruvnnu iežas rudas mii galgá geavahuvvot ealáhusovdánahnimu. Dál mearkkaša ahte guovddaš eiseválddit eai leat juolludan evrege dahkat vejolažžan čállit sámegillii dihtoriin.

Nuvtta čoavddus

Go standárda mii diibmá mearriduvvui lea jahkebeali leamaš anus, de leat gávnnahan ahte dat ii lean doarvái buorre. Danin mearridii Sámi datalávdegoddi ođđajagemánus rievdadit dan ođđa standárdan. Ođđa standárda mearkkaša ahte muhtin sámegiel bustávat sirdašuvvojit ođđa sajiide ASCII-tabeallas. Ja danin dat ii leat kompatibel boares standárddaid ektui. Dattege giilget konverterenprográmmat čuovvut mielde, mat dagahit ahte prográmma mii čuovvu ođđa standárdda sáhttá lohkat teavsttaid mat leat čállojuvvon boares standárddaid mielde, muhto iige nuppi lahkái. Go ođđa prográmma boahtá lea danin dehálaš molsut dasa nu jođánit go vejolaš.

Fontaoahppa umáhttu bargiide

Mii čállit boallobevddiin (tastaturain) maiguin sáhtit čállit čuođenare iešguđetlágán mearkka. Muhto prosessor, dihtora vuoiŋŋamas, ii ipmir go guoktása. Mii gohčodit daid 0 ja 1, dahje rávdnji ja ii-rávdnji. Gávcci dákkár botkkonis mii sáhttit oažžut 2⁸ dahje 256 kombinašuvnna. Nugo ollu eará lea standárda ráhkaduvvon USA:s ja gohččoduvvo ASCII. Dat mearrida ovdamearkka dihte ahte kombinašuvdna 01000001 lea A, ja 01011010 lea Z. Muhto 256 sajis eat čaga buot mailmmi gielaid bustávat. Ovdamearkka dihtii lea ruoŧagiel ä, ö ja å mielde ASCII-tabeallas, muhto ii dárogiel æ ja ø.

Manne æ, ø ja å?

Áiggi mielde leai boahtán maŋga ASCII-variántta, heivehuvvon iešguđetge gielaide. Jus mii ohcat variánttas «Nordic» dahje «Latin 1» de gávdnat æ, ø ja å. Seammalágán gávdno omd. standárda man namma lea «Slavic", mas leat buot bustávat mat leat slávalaš gielain mat geavahit latiidna alfabehta. ja eará standarda fas, mas lea kyrillalaš alfabehta, maid earret eara ruoššagiella geavaha. Nu guhká go mii leat vuogádaga siste mas eai leat go 8 bihtá ja 256 mearkka. de mii dárbbašit dakkár ASCII-variánttaid buot gielaide maid mii áigut čállit dihtorii. ^

Dulkonprográmma

Seammás mu dárbbašit prográmma mii dulká boallobeavddi ja ASCII-variánttaid gaskkas. Dakkár prográmma gohčoduvvo kodatabeallan dahje eŋgelasgillii codepage. Go dal čalán "dárogiel" dihtoriin, dihtoriin mas lea dárogiel boallubeavdi ja prográmmagálvu, de lea čállon álggahanfiillaide ahte galgá atnit codepage 865, dárogiella. Danin šaddá æ, ø, å go čállá æ, ø, å, eaige áibbas eará mearkkat mat livčče leamaš seamma sajis jus livččii eŋgelasgiel dahje ruoššagiel kodatabealla. Sivva dasa ahte æøå leat sajis, lea ahte Norga lea rikkis riika, ja dan mađe olbmot čállet dárogiela ahte sii leat buori márkan Microsoftii. Sámegielat olbmut, nu go maŋga eará álbmogat máilmmis, eai leat nu lihkoš. Danin á, č, đ, ŋ, š, ŧ ja ž eai gávdno Microsofta prográmmain. Jus galgá čállit sámegillii dárbbaša liigeprográmma.

Olu gielain

Sámi dihtorváttisvuođat eai leat erenomážat. Dát leal báicce nu ahte measta juohke gielas, mas leat eará bustávat alfabehtas go dat mat leat eŋgelasgielas ja latiinnas, lea leamaš dahje lea ain váttisvuođat čállit dihtoriin iežaset gillii dahje sorteret sániid iežaset alfabehta mielde, atnit iežaset giela sárgonprográmmain, e-poasttas, internet-siidduide jna. Dát čuolmmat eai guoskka dušše unnitálbmotgielaide maid dušše moaddelogi duhát olbmo čállet.

65536 mearkka

Čállen ahte dál ii leat vejolaš oažžut go 256 mearkka oktanaga dihtorii. Muhto dál lea juoga dáhpáhuvvame. Dál lea boahtime ođđa mearkaráidu man namma lea Unicode. Dás eai leat gávcci bihtá, muhto 16 bihtá vuođđun. Dainna sáhttá ráhkadit 2¹⁶ = 65536 mearkka, mii addá saji sámegiel bustávaide ovttas japánalaš, kiinalaš ja máŋga earalágan bustávaide ja mearkkaide. Gávdno juo Unicode-standard mas leat sullii 40000 mearkka. Dat lea mielde ođđaseamus Windows NT-prográmmas, muhto dán rádjái sámegielprográmmat nugo WinSam ja Multitast eai doaimma Windows NT vuolde. Unicode lea ain iežas mánnávuođas, ja dál sáhttá šáddat hui dehálaš sihkkarastit ahte miehtá máilmmi besset čállit iežaset eatnigielaid dihtoriin. Teknihkalaš čuolmmat leat čovdojuvvome, man ollu galgá geavahuvvot lea politihkalaš gažaldat. Dán rádjai lea politihkalaš ipmardus leamaš váilevaš.

Til startsida

sveilund@online.no